V soupisu jsou uvedeny všechny dosud v terénu objevené a zdokumentované větrné mlýnky s větrnou turbínou na území ČR. Lze předpokládat, že nejméně dvacet objektů se podaří ještě nalézt a zdokumentovat.

V soupisu jsou uvedeny všechny dosud v terénu objevené a zdokumentované větrné motory a čerpadla doložená na historických pohlednicích, v státních archívech či na obcích.

Při říjnovém semináři o větrných mlýnech v prostorách Technického muzea v Brně v roce 2005 byla ustavena
sekce „větrné mlýny” při kruhu přátel TMB.
Autor serveru „p o v ě t r n í k” Petr Veselý byl u toho a také se stal jedním z členů. Tím získal přístup k informacím a do archivu technického muzea, které se již dlouhou řadu let zabývá také výzkumem větrných mlýnů.
Cílem sekce je sdružovat majitele větrných mlýnů, podporovat jejich snahu o zachování ojedinělých technických památek a propagovat tyto památky mezi širší veřejností.

Ve starých dobách nebylo jednotných měr a vah. Ještě ve století 13. a dokonce i ve stoletích následujících bývala u nás v Čechách nestejná míra a váha.

Článek pojednává o větrných poměrech ma Moravě a ve Slezsku oblastech s největším výskytem větrných mlýnů v Českých zemích.

„K líci zbraň! Pal!” Salva se v ozvěně vrátila a stařec se šátkem na očích se podlomil a pomalu padal k zemi. Šátek na již mrtvých očích mu zůstal, ale z rukou mu vypadla barevná loutka šibalského kašpárka. Rakouský důstojník odvedl popravčí četu a vrcholek kopce Výhledy (569 m n. m. ) zůstal tichý. Pod krčmou na jeho vrcholu ležel tiše král všech kašpárků, principál loutek, světoběžník Eda Köhler, bratranec mlynáře Antona Zücklera, který seděl na svém větrném mlýnu na protějším kopci Lysém vrchu (641 m n. m. ).

Lidé mají zálibu ve větrných mlýnech. Jako kdyby měli škodolibou radost, že někdo dokázal spoutat vítr, neuchopitelný a neviditelný živel, který jim jindy klepe stříškami na komínech a vhání prach do očí. Stovky turistů a potulných vandráků již okouněly u krásného větřáku v Uhelné, chodily okolo a marně hledaly lopatky, zamoučeného větrného mlynáře a jeho dcery. Nakonec se jen tak pro štěstí dotkly mlýnského kamene venku a smutně odcházely do polí. Doba větrných mlynářů v Uhelné totiž již dávno minula.

Publikování nebo šíření obsahu serveru povětrník je bez písemného souhlasu redakce povětrník zakázáno. Není také povolena jakákoli další publikace, přetištění nebo distribuce jakéhokoli materiálu nebo části materiálu zveřejněného na serveru povětrník a to včetně šíření prostřednictvím elektronické pošty, SMS zpráv a včetně zahrnutí těchto materiálů nebo jejich části do rámců či překopírování do vnitropodnikové či jiné privátní sítě a včetně uchovávání v jakýchkoli databázích.

Publikované fotografie a texty k jednotlivým mlýnům na webu povětrník (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní fotografie a texty redakce serveru povětrník.

Mlýny, větřáky, větrníky...
Slovo mlýn je indoevropského původu a zní v mnoha světových jazycích podobně jako v češtině. Například v němčině se mlýn řekne mühle, v angličtině mill, v ruštině mělnica, v latině mola, v holandštině molen.

Pracovní činnost ve mlýně se řídila mnoha neměnnými zásadami a pravidly. Nejdůležitější z nich shrnuje tzv. mlynářské desatero, jehož nedodržování bylo téměř stejným hříchem jako porušení Božích přikázání. Mlynářské desatero ve dvou mírně odlišných verzích si můžete přečíst například v muzejně upravených větřácích v Kuželově na Hodonínsku a Velkých Těšanech na Kroměřížsku.

Na rozdíl od bohatějších vodních mlýnů chasa na větrných mlýnech obvykle nebývala, protože by se mletí neúnosně prodražilo.

Tyto motory se běžně používaly na vodních mlýnech, stejně tak jako dřevoplynové, benzínové a naftové.
(Na větrných mlýnech byly instalovány jen vyjímečně v rámci jejich modernizace. U nás používaly tento typ motoru jen mlýny ve Chvalkovicích a Petrovicích.) pozn. autora

V odborné literatuře nacházíme jen nepatrné zmínky o stěhování a převážení větrných mlýnů, ačkoliv bylo hodně rozšířeno, hlavně na Moravě a ve Slezsku, kde vždy převládaly mlýny dřevěné.

Tato skupina větrných mlýnů je nejmladší a nebyla ještě předmětem řádného teoretického ani terénního výzkumu. Proto je třeba se o nich zmínit obšírněji. Výzkumem tohoto typu mlýnků se intenzívně zabývá Ing. Jan Doubek z Přerova

Technicky unikátním řešením pohonu mlýna pomocí větru je využití Halladayovy turbíny.

Druhým typem větrných mlýnů, vyskytujících se na našem území vzácněji, je zděný větrný mlýn holandský.

U nás nejrozšířenější větrný mlýn sloupový je dvoupatrová stavba čtvercového nebo skoro čtvercového půdorysu o běžných rozměrech 5 x 5m; 5,8 x 5,5m; 5,5 x 6,2 m ap.

Objevit tesaře, dovedné mistry sekerníky a stavitele větrných mlýnů, zjistit jejich původ, odhalit jejich cesty a způsob, jak a kde se svému řemeslu naučili, není už dnes dost dobře možné.