Bzová

Autor: Petr Veselý <info(at)povetrnik.wz.cz>, Téma: Dochované, Vydáno dne: 09. 01. 2006

Typ: holandský
Stav: přestavba
Kraj: Středočeský
Okres: Beroun
Využití: RD

Bzová
Bzová
Bzová
Bzová
1839 1942 1999 2005

Zděný větrný mlýn přestavěný na rodinný domek stojí v nadmořské výšce 420 m v poloze dříve zvané Na Hůrkách. Stojí asi 400 m na jihovýchod od návsi, na obecním pozemku.Původně stával osamoceně stranou od vesnice, dnes již je však utopen v okolní zástavbě.

První zmínka o větrném mlýně je z indikační skicy z roku 1839 kde je vyznačený na pozemkové parcele č. 750 v trati „Na hůrkách”, měl stavební parcelu číslo 39. Ale byl zřejmě postaven daleko dříve. Jeho počátky jsou spojeny pravděpodobně s Janem mladším z Valdštejna, který získal zastavením nedaleko stojící hrad Točník, tj. koncem první poloviny 16. století. Ten měl povolit obci Bzová, aby postavila větrný mlýn, nebo jej sám nechal postavit, neboť v obci není potoků. Snad byl mlýn původně také panským majetkem, později předaný mlynáři. V tomto mlýně se mlelo ještě v první polovině 19. století. Mlynářem byl tehdy Jan Rudolf z Točníka, později, jak lze soudit z opraveného zápisu, bydlil mlynář v Bzové č. 66. V mlýně pracoval sám na jednom mlýnském složení. Krátce po roce 1839 byl mlýn zrušen a chátral.

V roce 1936 koupil mlýn pan Václav Hanzlík, otec současné majitelky Olgy Rauscherové a opravil ho pro svou rodinu jako rodinný domek. Dnes je blízké okolí silně zastavěno čtvrtí rodinných domků. Stavba je chráněným objektem státní památkové péče. Z původního vybavení se zachovala jedna peruť uložená na půdě a 2/4 mlýnského kamene.
Budova větřáku má u paty průměr 11,5 m a dosahuje celkové výšky 8,5 m, z toho plechová střecha ve tvaru kužele je vysoká 2,5 m. Zdivo je z lomového kamene a u paty budovy má sílu 0,9 m a v koruně 0,6 m. Zvláštností je že budova je v první polovině výšky válcová v druhé mírně kuželová. Rušivým elementem jsou nová nepůvodní okna.

Ve mlýně straší?
Paní Rauscherová mi při mé návštěvě vyprávěla o tajemném duchu mlýna. Každé ráno jsou prý slyšet kroky po vrzajícím dřevěném schodišti do prvního patra mlýna. Jindy se jí v pokoji v přízemí chvějí a pohupují listy pokojových rostlin. Je vyloučeno, že by to bylo vlivem proudění vzduchu v pokoji, jelikož všechny dveře i okna jsou zavřená a topení třeba v létě netopí.