Proč povětrník?

Autor: Petr Veselý <info(at)povetrnik.wz.cz>, Téma: Sbírka, Vydáno dne: 12. 01. 2006

Mlýny, větřáky, větrníky...
Slovo mlýn je indoevropského původu a zní v mnoha světových jazycích podobně jako v češtině. Například v němčině se mlýn řekne mühle, v angličtině mill, v ruštině mělnica, v latině mola, v holandštině molen.

Spojení větrný mlýn není však jediným používaným termínem v češtině. V běžné hovorové mluvě nebo nářečí se větrné mlýny obvykle označují mnoha jinými zbůsoby. V závislosti na různých zeměpisných nebo národopisných regionech se setkáváme s názvy větřák, větrák, větrňák, povětrňák, větrník, větrovec. Na těchto stránkách dávám přednost výrazu větřák, které má asi největší opodstatnění, protože na Moravě a ve Slezsku, kde se tohoto slova nejvíce používá, se také nachází nejvíce dochovalých větrných mlýnů.

Proč tedy povětrník?
Dle dochovaných zpráv a prostudovaných materiálů se velice ojediněle na několika místech používal kromě povětrňáka i výraz povětrník. V Žeranovicích v trati „Od povětrníka” stával větrný mlýn německého typu vystavěný Františkem Hlobilem v roce 1790 a obhospodařován po šest generací rodinou posledního mlynáře Julia Potůčka.
I pamětníci a starší obyvatelé Žeranovic neřekli větrnému mlýnu jinak než povětrník. Mlýn zanikl v roce 1935 kdy byl stržen.
A jelikož mé bydliště je shodou okolností nedaleko, dal jsem přednost tomuto jedinečnému názvu před všemi ostatními.