Vetrné mlýny v heraldice obcí

Autor: Petr Veselý <info(at)povetrnik.wz.cz>, Téma: Sbírka, Vydáno dne: 30. 06. 2012

Nevím, při kolikáté cestě do Kořence (hádejte cíl cesty, můžete třikrát, kdo neuhádne napoprvé, bude mít dražší členství v našem povětrném spolku) mne při míjení cedule s názvem obce a také s jejím znakem napadlo: jsou u nás i jiné obce s větrným mlýnem ve znaku? Vzpomněl jsem si na Partutovice, kde je symbolika zredukována na samotný rotor. A protože internet ví skoro vše, a někdy ještě víc, netrvalo dlouho, snad tři čtyři kliknutí po zadání „heraldika větrný mlýn“ a přes stránky Poslanecké sněmovny (kdo by to tušil?) jsem byl nasměrován na REKOS registr komunálních symbolů. Přes odkaz „vyhledávání symbolu„ se zadáním „větrný mlýn” přišla odpověď s 11 lokalitami.

K datu vyhledávání avizoval registr celkový seznam 3426 obecních vlajek, 3070 popisů znaků a 2206 jejich vyobrazení. V sedmi případech se do symboliky dostaly zděné větrné mlýny, ve 2 případech mlýny dřevěné sloupové, v jednom již zmíněném případu jsou ve znaku obce jen křídla větrného mlýna a nečekaně se v jednom případě objevilo i větrné kolo - turbína, používané u větrných čerpadel. Tak tedy seznam (v závorce uveden okres):

Větrné čerpadlo má ve svém znaku obec Chlum na Třebíčsku.
Dřevěný sloupový mlýn mají ve znaku obce Chvalkovice (VY) a Zelená Hora (VY).
Zděné holanďany zdobí znaky obcí Kořenec (BK), Kuželov (HO), Police (VS), Příčovy (PB), Ruprechtov (VY), Sulíkov (BK), a Zbyslavice (OV).
Křídla (rotor) větrného mlýna je součástí znaku obce Partutovice (PR).
Turbínu (rotor) větrného kola je součástí znaku obce Dětmarovice (KI).



Když už jsem měl na základní otázku odpověď, došlo na detaily. Na první pohled je nápadná podoba některých znaků, kompozičně u dvojice Kuželov a Ruprechtov, mlýny samotné v podobě „jako přes kopírák“ mají ve znaku Kuželov a obec Police. U zděných větrných mlýnů je ve třech případech (Kořenec, Příčovy a Sulíkov) zakreslena osa rotoru uprostřed pevné zděné část stavby), ve zbývajících čtyřech případech je tento zákres věcně správný, na rozhraní pevné zdi a otočné střechy (Kuželov, Police, Ruprechtov a Zbyslavice).

Porovnáním typů mlýnů se skutečností je rozpor u Chvalkovic (zakreslen dřevěný, ale dochován zděný). Je ale pravděpodobné, že dřevěný větrný mlýn tam kdysi stával. Ruprechtov má v symbolice klasického „holanďana“, ale je tam v celoevropském měřítku unikátní Halladayova turbína. Překvapil mne nákres v případě obce Příčovy: je jasně oddělená spodní (částečně dochovaná a nebývale mohutná) část stavby z lomového kamene a teprve na ní běžný Holanďan, jakési „mezikruží“ mezi těmito částmi stavby je vybaveno trojicí otvorů, připomínající střílny. Bylo by zajímavé vědět, z jakých podkladů čerpal autor návrhu podoby tohoto mlýna, u kterého se pokud vím nedochovalo žádné vyobrazení kompletního stavu s křídly.
A že jsou mezi obcemi s mlýny ve znaku tři, které v seznamu dochovaných mlýnů nefigurují? Jsou to Police (VS) a Sulíkov (BK) s „holanďany“ a Zelená Hora (VY) se sloupovým mlýnem. Ve všech případech však obce na svých stránkách historickou existenci „větrníků“ na jejich katastru připomínají. A ve dvou případech (Sulíkov a Zelená Hora) jsou na jejich www stránkách i unikátní historické fotografie.



Nad Sulíkovem (4 km SSZ od Kunštátu) stával podle textu o historii obce „…na návrší "Povětrňák" velký povětrný mlýn, ve kterém se mlelo obilí a řezaly se klády.“ Zápis zmiňuje i jeho zboření roku 1866. Dochovaná fotografie naznačuje nezvyklou konstrukci mlýna, s výraznou válcovou věží, vyrůstající nad střechou stavby s (pravděpodobně) obdélníkovým půdorysem, což by mohlo naznačovat a potvrdit existenci pily.

Textově i obrazově je na stránkách obce Zelená Hora (10 km S od Vyškova) dokumentována existence dvou větrných mlýnů: „Ještě v meziválečnémm období stály v návětrné poloze svahů Drahanské vrchoviny v trati Nad Bochtálem dva větrné mlýny, která však byly po vysídlení obce v roce 1941 postupně rozebrány.“

O větrném mlýnu v obci Police jsem našel jen písemný záznam na stránkách obce (www.obecpolice.cz) a jeden článek z Valašského deníku. Cituji:
Nad dědinou "na Zápouští" byl v r. 1850 postaven z pevného zdiva větrný mlýn. V r. 1914 byl již bez křídel. Na nejstarší pečeti Polic z roku 1749 se nachází vyobrazení radlice, přes kterou je položena otka. Vzhledem k tomu, že radlice se vyskytuje jako obecný symbol zemědělství na pečetích většiny okolních obcí, byl navržen jako hlavní symbol znaku obce vyobrazení větrného mlýna. Větrný mlýn stával v 19. století v místech, které dosud nesou název „Větřák". Ve své době to byl jediný větrný mlýn na Valašsku. V současné době se připravuje na území obce výstavba větrných elektráren a proto vyobrazení větrného mlýna je vhodnou náplní znaku a praporu obce.



Objevil se však i další nápad, jak o tom referoval Valašský deník 31. 3. 2011:
„Uvažujeme o stavbě rozhledny, která by svým vzhledem připomínala větrný mlýn,“ říká starosta Karel Hlavica. Právě rozhledna je podle něj zajímavým prvkem, který by do obce mohl přilákat turisty.„Nejvhodnějším místem by byl kopec v lokalitě zvané Za Větřákem. Kdysi tam skutečně stával větrný mlýn, který ale v roce 1912 vyhořel. Jeho ruiny lidé rozebrali, takže se z něj nic nedochovalo,“ vypráví starosta.
Bývalý mlýn, který jako jediný na Valašsku nepoháněla voda, ale vítr, se přesto dostal do nového obecního znaku. Nejlépe ze všech navržených symbolů vyjadřuje historii obce i zdejší kopcovitý terén. Na rozhlednu si však v Policích zřejmě ještě počkají. „Nejprve bude nutné dostat ji do územního plánu. To hlavní ale budou peníze na její stavbu. Naší prioritou je splašková kanalizace. Na rozhlednu se pokusíme získat dotace z některého programu na podporu rozvoje turistiky,“ plánuje Hlavica.

Co dodat? Doufejme, že k tomu nedojde. Jeden „zářný“ příklad již máme z obce Bukovany nedaleko Kyjova…



O větrném čerpadlu ve znaku obce Chlum na Třebíčsku toho z historie moc nevíme. V roce 2008 obec Chlum prosadila do návrhu nového erbu a praporu obce motiv větrného čerpadla. V zápisech jednání zastupitelstva se od roku 2008 několikrát objevuje zmínka o obnovení větrného kola na prázdném stožáru na návrší Větřák a také o natírání konstrukce stožáru a ochozu.
Rekonstrukce s osazením větrného kola provedla obec v roce 2010. Ve fotogalerii obecního webu www.obecchlum.cz je několik fotografií z instalace kola. V dalších zápisech zastupitelstva z července 2011 je možno vyčíst problémy s opotřebením součástek kola, jeho demotáží a uskladnění.

Větrnou turbínu má ve znaku obec Dětmarovice na jejímž území obec zrekonstruovala jeden větrný mlýnek s turbínou. Karvinsko a Havířovsko jsou lokalitami kde se tento ojedinělý typ větrného mlýna vyskytuje. Počet plechových lopatek se pohybuje od šesti do dvaceti s tím, že nejčastější jich je patnáct nebo dvanáct. Turbína v Dětmarovicích jich má 20, ta ve znaku jich má 36. Počet tedy neodpovídá realitě.

Zkusil jsem nakonec ve vyhledávači na www stránkách uvedených v úvodu tohoto pojednání zadat výrazy „mlýnské kolo“ (stroj našel 46 objektů) a „mlýnský kámen“ s odkazem na 69 zákresů ve znacích obcí. V obou případech je však třeba provést podrobnější selekci, protože jsou např. započítána i vozová kola nebo drahé kameny. Mezi mlýnskými kameny lze však najít souvislost s větrnými mlýny, např. u obce Hlavnice na Opavsku. Takže kdo se toho ujme?

Zpracoval: Břetislav Koč
Doplnil: Petr Veselý