Sivice - Pozořice
Autor: Petr Veselý <info(at)povetrnik.wz.cz>, Téma:Stav: přestavba
Kraj: Jihomoravský
Okres: Brno venkov
Využití: RD
Bez památkové ochrany
Sivický větrný mlýn byl postaven na výrazné vyvýšenině nad obcí zvané „Perk” (zkomolenina z německého der Berg - kopec)
jako dřevěný mlýn německého typu. Přesný vznik mlýna neznáme, ale podle speciální mapy Brünn-9-XV víme, že v roce 1880
byl již v provozu. Budova mlýna byla vysoká asi 10 metrů a o půdorysu asi 5x3 metry, se šindelovou střechou.
Mlýn měl klasické větrné kolo se čtyřmi perutěmi o délce asi 4 metry. Postavil ho František Hladůvka,
který roku 1853 prodal svůj statek a za utržené peníze postavil mlýn. Podle místní neověřené historky ho poté prohrál
v kartách a Julius Bahner (syn Karla Bahnera st., mlynáře z Tvarožné) ho za nízkou cenu koupil (podle jiné verze ho přímo
vyhrál).
Roku 1904 dřevěný mlýn zboural a na jeho místě vystavěl zděnou budovu a instaloval na něj Halladayovu turbínu. Zděná třípatrová stavba byla vysoká asi 15 metrů a sousedila s několika hospodářskými budovami. Měla obdélníkový půdorys přibližně stejných rozměrů jako má budova v současnosti.
V sivické kronice nacházíme záznam o tom, že roku 1910 byla Halladayova turbína nahrazena pohonem na koksový plyn, po druhé světové válce byl tento pohon nahrazen elektromotorem. O konci sivického mlýna nemáme přesnější informace. Dnes bývalý mlýn slouží jako obytný dům.
Důležitá pro historiky je zmínka o rodině Bahnerů, jejíž členové vlastnili další mlýny v regionu. Po již zmíněném mlýně v Tvarožné, také větrné mlýny v Kloboukách u Brna a Podivíně. Navíc v Tvarožné, Sivicích a Podivíně byly nainstalovány Halladayovy turbíny. To je plná polovina zatím doložených větrných mlýnů s tímto pohonem u nás. To by mohlo dokládat autorství tohoto pohonu v našich zemích. Halladayovy turbíny v Tvarožné a Sivicích byly konstrukčně na dokonalejší úrovni než všechny ostatní, měli totiž dva věnce žaluzií na rozdíl od zrekonstruované v Ruprechtově a podle historických vyobrazení i ostatních turbin u nás, které měly pouze jeden. To samozřejmě umožňovalo efektivnější využití síly větru a vyšší výkon. Tyto skutečnosti i výskyt dalších lokalit větrných mlýnů s Halladyovou turbínou jsou předmětem dalšího bádání.
Informace o mlynářské rodině Bahnerů a mlýně v Sivicích jsou čerpány z práce „Větrné mlýny ve Tvarožné a v Sivicích” autora Ondřeje Pazdírka studenta třetího ročníku Speciálního soukromého gymnázia Integra v Brně.
Kraj: Jihomoravský
Okres: Brno venkov
Využití: RD
Bez památkové ochrany
 |
 |
 |
 |
| 1886 | 1904 | 1910 | 2005 |
Roku 1904 dřevěný mlýn zboural a na jeho místě vystavěl zděnou budovu a instaloval na něj Halladayovu turbínu. Zděná třípatrová stavba byla vysoká asi 15 metrů a sousedila s několika hospodářskými budovami. Měla obdélníkový půdorys přibližně stejných rozměrů jako má budova v současnosti.
V sivické kronice nacházíme záznam o tom, že roku 1910 byla Halladayova turbína nahrazena pohonem na koksový plyn, po druhé světové válce byl tento pohon nahrazen elektromotorem. O konci sivického mlýna nemáme přesnější informace. Dnes bývalý mlýn slouží jako obytný dům.
Důležitá pro historiky je zmínka o rodině Bahnerů, jejíž členové vlastnili další mlýny v regionu. Po již zmíněném mlýně v Tvarožné, také větrné mlýny v Kloboukách u Brna a Podivíně. Navíc v Tvarožné, Sivicích a Podivíně byly nainstalovány Halladayovy turbíny. To je plná polovina zatím doložených větrných mlýnů s tímto pohonem u nás. To by mohlo dokládat autorství tohoto pohonu v našich zemích. Halladayovy turbíny v Tvarožné a Sivicích byly konstrukčně na dokonalejší úrovni než všechny ostatní, měli totiž dva věnce žaluzií na rozdíl od zrekonstruované v Ruprechtově a podle historických vyobrazení i ostatních turbin u nás, které měly pouze jeden. To samozřejmě umožňovalo efektivnější využití síly větru a vyšší výkon. Tyto skutečnosti i výskyt dalších lokalit větrných mlýnů s Halladyovou turbínou jsou předmětem dalšího bádání.
Informace o mlynářské rodině Bahnerů a mlýně v Sivicích jsou čerpány z práce „Větrné mlýny ve Tvarožné a v Sivicích” autora Ondřeje Pazdírka studenta třetího ročníku Speciálního soukromého gymnázia Integra v Brně.