Spálov
Autor: Petr Veselý <info(at)povetrnik.wz.cz>, Téma:Typ: holandský
Stav: ruina
Kraj: Moravskoslezský
Okres: Nový Jičín
Využití: chátrá
Bez památkové ochrany
V obci Spálov dříve otáčelo lopatkami sedm mlýnů německého typu. Do dnešních dob se nedochoval ani jediný. Více o zaniklých mlýnech ve Spálově si můžete přečíst >ZDE<.
Dochoval se zděný holandsk0ho typu, kterému se říkalo Balerův, byl postaven až mnohem později. Stojí osamoceně v poli jižně od obce, vlevo od polní cesty do Luboměře.
Mlýn postavil tesař František Baler v roce 1930 po tom co ve Spálově zanikl poslední dřevěný větrný mlýn a obec tak zůstala bez mlýna. Patrně je postaven na místě bývalého dřevěného mlýna z roku 1875. Mlynář Baler dvoupodlažní mlýn postavil kompletně sám včetně vybavení a kamenů, které i sám ostřil. František Baler byl nejen zručný tesař a sekerník a po otci též mlynář (Jeho otci shořel roku 1901 větrný mlýn v Luboměři.), ale zvládl i jiná řemesla. Byl i dovedným lidovým hudebním nástrojařem, zhotovil několik kusů houslí, čelo, basu, a dokonce i klavír.
Dcera Františka Balera, Ludmila na nu dobu vzpomíná: (jazykově neupraveno)
„Zažily smy jako děcka dosti bídy. Tata stavjau stavení, stodou a sedníčku a ešče sa pustiu do stavjaní větřáku. Spomínám si, jak mama z pruního mletí upékua buchty. Byuy tmavočervené, a tož to nám děckám řekua, že je to perník. Tata pravjili: Včil už nebudem měť bídu, už sa dycky dosť chleba najímy. Byua z teho v rodině velká radosť.”
Balerův větřák mlel a šrotoval do roku 1938 a po tom co v roce 1940 mlynář zemřel, mlýn pustne.
Spálovský větřák je nejmenší a také nejmladší ze všech našich dochovaných větrných mlýnů. Budova ve tvaru komolého kužele je vystavena z pálených cihel a je původně omítnutá. Budova je zpevněna třemi navzájem propojenými obručemi a je 3,6 m vysoká a má průměr 3,2 m. Místo oken a dveří zejí ve zdivu veliké díry, podlaha je propadlá. Vnitřní zařízení se nedochovalo. Strmou nepůvodní střechu z lepenky vyrobil v roce 1984 manžel vnučky mlynáře Balera.
Mlýn má velmi pěknou dominantní polohu v krajině, bohužel je však ve velmi špatném stavu a stojí uprostřed polí bez přístupové cesty. Finančně méně náročná oprava spočívající v rekonstrukci střechy a zdiva by mohla být jedním z cílů nově vytvořené sekce Větrných mlýnů při Kruhu přátel Technického muzea v Brně.
Stav: ruina
Kraj: Moravskoslezský
Okres: Nový Jičín
Využití: chátrá
Bez památkové ochrany
 |
 |
 |
| Foto: Josef Šustek - 1942 | 2006 | 2006 |
 |
 |
 |
| 2005 | probouraný vchod | děravá střecha |
V obci Spálov dříve otáčelo lopatkami sedm mlýnů německého typu. Do dnešních dob se nedochoval ani jediný. Více o zaniklých mlýnech ve Spálově si můžete přečíst >ZDE<.
Dochoval se zděný holandsk0ho typu, kterému se říkalo Balerův, byl postaven až mnohem později. Stojí osamoceně v poli jižně od obce, vlevo od polní cesty do Luboměře.
Mlýn postavil tesař František Baler v roce 1930 po tom co ve Spálově zanikl poslední dřevěný větrný mlýn a obec tak zůstala bez mlýna. Patrně je postaven na místě bývalého dřevěného mlýna z roku 1875. Mlynář Baler dvoupodlažní mlýn postavil kompletně sám včetně vybavení a kamenů, které i sám ostřil. František Baler byl nejen zručný tesař a sekerník a po otci též mlynář (Jeho otci shořel roku 1901 větrný mlýn v Luboměři.), ale zvládl i jiná řemesla. Byl i dovedným lidovým hudebním nástrojařem, zhotovil několik kusů houslí, čelo, basu, a dokonce i klavír.
Dcera Františka Balera, Ludmila na nu dobu vzpomíná: (jazykově neupraveno)
„Zažily smy jako děcka dosti bídy. Tata stavjau stavení, stodou a sedníčku a ešče sa pustiu do stavjaní větřáku. Spomínám si, jak mama z pruního mletí upékua buchty. Byuy tmavočervené, a tož to nám děckám řekua, že je to perník. Tata pravjili: Včil už nebudem měť bídu, už sa dycky dosť chleba najímy. Byua z teho v rodině velká radosť.”
Balerův větřák mlel a šrotoval do roku 1938 a po tom co v roce 1940 mlynář zemřel, mlýn pustne.
Spálovský větřák je nejmenší a také nejmladší ze všech našich dochovaných větrných mlýnů. Budova ve tvaru komolého kužele je vystavena z pálených cihel a je původně omítnutá. Budova je zpevněna třemi navzájem propojenými obručemi a je 3,6 m vysoká a má průměr 3,2 m. Místo oken a dveří zejí ve zdivu veliké díry, podlaha je propadlá. Vnitřní zařízení se nedochovalo. Strmou nepůvodní střechu z lepenky vyrobil v roce 1984 manžel vnučky mlynáře Balera.
Mlýn má velmi pěknou dominantní polohu v krajině, bohužel je však ve velmi špatném stavu a stojí uprostřed polí bez přístupové cesty. Finančně méně náročná oprava spočívající v rekonstrukci střechy a zdiva by mohla být jedním z cílů nově vytvořené sekce Větrných mlýnů při Kruhu přátel Technického muzea v Brně.