Urývky z publikace „Větrné mlýnky s turbínou - Současnost a budoucnost” autorů Jana Doubka, Radima Urbánka a Karla Mlýnka.
Vydalo technické muzeum v Brně 2011

Info o objednávkách na konci článku!

Publikaci autorů Jana Doubka, Radima Urbánka a Karla Mlýnka vydalo technické muzeum V Brně v závěru roku 2011 v edici Studie z historie vědy a techniky sv.5 (formát A5, 44 str. 40 bar. fotografií, dva technické výkresy a sedm historických kreseb). Grafická úprava Lenka Vrbková.

Informace o větrných mlýnech na internetu se dají čerpat z různých zdrojů. Ty jde rozdělit podle několika kritérií. V prvé řadě je to kvalita a množství poskytovaných informací. Dále podle aktuálnosti informací (někdy je problém zjistit ze kdy uvedené informace pocházejí) a taky podle toho, kdo je poskytovatelem těchto informací. Zde se může jednat o stránky majitelů mlýna, obce, ve které stojí mlýn, muzea, které mlýn vlastní nebo se jedná o databáze zaměřené většinou na turistické cíle, za kterými stojí různé agentury a nadace. Ovšem může jít také o stránky jednotlivců či skupin, které větrné mlýny mají jako hobby. 
Když se podíváme na konkrétní stránky, tak určitě musíme začít na stránkách naší sekce, to je na www.povetrnik.cz.

Řemeslníci ve čtvrtek 11. 12. 2008 dokončili první etapu budování repliky jalubského větrného mlýna na Zlínsku.

Vážení přátelé,
dovolujeme si Vás touto cestou informovat a pozvat Vás na

PRVNÍ MLYNÁŘSKÝ CYKLOVÝLET

V sobotu 5. dubna proběhla na hranické mlynářské cyklotrase první akce sezóny, která kromě cyklovýletu nabídla i kulturní program na hustopečském zámku. Cyklisté tak úspěšně zahájili již 3. ročník mlynářského krajánka a mlynářskou sezónu na cyklotrase „Po stopách větrné a vodní energie”. Reportáž z akce přináší Hranický týden, přečíst si ji můžete zde...

Spálov, Stará Ves, Jalubí, Chvalkovice, Choltice, Librantice, Zlobice...

Obiloviny jsou v podstatě ušlechtilé trávy, které ve svých semenech obsahují důležité živiny pro živočichy a tedy i pro člověka nezbytné. V dávné minulosti lidé sice neznali tyto důležité látky, jen vnímali pozitivní účinek na organismus, vlastně jen na to, že při konzumaci zabrání pocitu hladu.

Město Perg leží cca 70 km na východ od města Linz.
Hory v okolí Pergu obsahují jemnozrnnou modrou žulu a krystalický pískovec (tj. kalcitem stmelený mořský křemenný písek s vysokým obsahem živce ze staršího terciéru – stáří cca 30 mil. let).

Zvláštnost této horniny spočívá v tom, že vápenné pojivo je vytvořeno ve formě velkých krystalů kalcitu a je přítomno v neobvykle velkém množství – až 30%. Pro výrobu mlýnských kamenů je kombinace tvrdých křemenných zrn se sice pevným, avšak rozdílně měkčím kalciovým pojivem neobyčejně cenná, protože kamenům při jejich používání dodává nadevše důležitou vlastnost samoostření.

Každý rok pořádá Martin Chadim speciální akci v rámci Festivalu řemesel a vyznání. Festival pořádá o.s. Na dobrých cestách. Tato akce probíhá od Jindřichova Hradce po Slavonice a její celý program je na stránkách sdružení: www.nadobrychcestach.cz

Dobrý den, dovolte abych Vás za firmu BESTWEB upozornil, že byl právě vydán Turistický STOLNÍ KALENDÁŘ VĚTRNÉ A VODNÍ MLÝNY pro ROK 2008.
Kalendář můžete objednávat pod obj. číslem GS0847 ZDE nebo se o dodání dohodnout s firmou Graspo. Kalendář hledejte u svých dobrých prodejců a nebo jej u nich požadujte.
Kalendář můžete objednávat dobírkou

ZDE

V kalendáři naleznete 53 fotografií větrných a vodních mlýnů České republiky. U každé fotografie naleznete informace o lokalitě a stručné historii.
Autor  Vojtěch Růžička - BESTWEB
Tisk a vydání zajišťuje firma GRASPO a.s.

V minulém čísle Hasačerta jsem Vám přiblížil dva nepříliš zdařilé pokusy o repliky větrných mlýnů. Prvním byl dřevěný větrný mlýn v soukromém skanzenu v Červeném Újezdě nedaleko Prahy, který spíše připomíná ty stavbičky do zahrady, které můžete zakoupit spolu s trpaslíky blízko našich hraničních přechodů a s větrným mlýnem má opravdu pramálo společného. Druhým pak zděná rozhledna Bukovanský mlýn u Kyjova, který se svojí hmotou vymyká jakémukoli typu mlýna u nás a větrné kolo je na této rozhledně jakoby navíc. Dnes, ve druhém pokračování úvahy, Vás seznámím s dalšími třemi novými stavbami.

Význam ikonografie pro studium historie větrných mlýnů, popsal již v roce 1981 Václav Burian v článku „Pohlednice pramenem k historii větrných mlýnů”, který byl uveřejněn ve sborníku krajského vlastivědného muzea v Olomouci 1982.

První ročník motivační soutěže „Mlynářský krajánek” má za sebou trať mikroregionální cyklotrasy „Po stopách vodní a větrné energie”, která propojuje zachované i zaniklé vodní a větrné mlýny v regionu Hranicko.

Již v únoru tohoto roku se v brněnské realitní společnosti BLUE Real objevila nabídka prodeje budovy bývalého větrného mlýna v Němčicích.