Sedím ve vlaku, cesta příjemně ubíhá a užívám si rytmického zvuku kol vagónu přejíždějícího přes spoje kolejnic. Ten zvuk mě vrací zpět do dětství, kdy jsem jezdil vlakem každou chvíli. Dnes už je mi ten zvuk čím dál tím vzácnější i tento den, když mám za sebou dlouhou cestu. Ze Zlína jsem se rychle a pohodlně dostal přes tři autostopy až do Liberce. A teď si tedy užívám ten zvuk, tu jízdu vlakem. Trať vede hlubokými údolími, jindy zase zatáčí po úbočích Jizerek, připadám si jako v Semeringu. Pozoruji naproti sedící dvě dívky, mluví anglicky, netuším, že máme společný cíl. Mířím do živého skanzenu sdružení Lunaria. Letos je naše výroční zasedání povětrníků spojená s kurzem „Od zrna ke chlebu” v Jindřichovicích pod Smrkem. Ještě před tím, než mi vlak zastaví na znamení, na tak trochu cimrmanovské zastávce uprostřed lesa, je strojvedoucí nucen vlak zastavit kvůli krávě, která se povaluje na kolejích. Ano, v tomto kraji se rodí biopotraviny. Nevystresované krávy dojí plnotučné biomléko a obilí si tu roste pohnojeno nevystresovaným biolejnem. Kráva to má háku. Naštěstí strojvedoucí ví jak na ni, dvě tři zatroubení a kráva se pohla.

Na konci prázdnin 25. srpna se konala v pořadí pátá brigáda na větrném mlýně ve Spálově.

Po několika odkladech se podařilo najít vhodný termín připravované expedice (nejen) za větrnými mlýny v Dánsku. Bylo nás šest a vešli jsme se do Multiply s pohonem na zemní plyn (LPG), z půjčovny Pražských plynáren. I se zavazadly a nějakými zásobami v tuhé i tekuté podobě pro pikniky na cestě jsme se v Mul-tiple s uspořádáním sedadel 3 + 3 necítili nijak stísněni.

Na přelomu dubna a května loňského roku se nám podařilo uskutečnit další z našich výletů za větrnými mlýny. A to až do Rumunska, do Skanzenu ASTRA v Sibiu.

Po pěti letech trvání sekce se vracíme na místo činu. Právě v Brně v prostorách Technického muzea (dále jen TMB) kde vznikla sekce „větrné mlýny” se uskutečnilo v pořadí páté zasedání „povětrníků”.

Již tradiční květnový výlet sekce měl hlavní cíle hned dva. Bylo to společné zasedání s našimi slovenskými kolegy ze Slovenské mlynologické spoločnosti a také spuštění větrného mlýna v Retzu. Ale abych nepředbíhal vezmu to pěkně od začátku.

Obecně prospěšná společnost České Švýcarsko pořádá na zámku ve Šluknově výstavu mapující větrné mlýny v minulosti i současnosti.
Vernisáž se koná 11. 3. od 17 hodin.

12. 3. od 13 hodin organizuje společnost exkurzi na mlýny v regionu vedenou Ing. janem Doubkem, autorem výstavy.
Na výlet je nutné se přihlásit na www.ceskesvycarsko.cz/kurzy nebo na tel.: 777 819 917.
Akce jsou zdarma.

Chceme-li se zabývat mlýny tak, aby výsledek našeho bádání o nich sděloval něco podstatného, je třeba se soustředit na podstatná fakta. Těmi nejsou často a zpravidla velmi pracně shromažďované údaje o vlastnících, ale skutečnosti na jakém zařízení a jakým způsobem mleli, jaké doplňkové výroby prováděli, čím zmíněná zařízení poháněli, jaké prostorové uspořádání a kolik podlaží mlýnice skutečně měla, jaký stavební a technologický vývojem prodělala.
Pokud si budeme všímat výše uvedených skutečností, neunikne mám ani to, že technologické vybavení mlýna zásadním způsobem ovlivňuje jeho stavební podobu. To platí nejen pro mlýny vodní, ale i pro mlýny větrné . Zmíněné skutečnosti se pokoušíme zachytit při provádění dokumentace mlýna.

Už v pátek večer 2. října jsme se sešli v penzionu U Nováků v Bítovanech u Chrudimi. Tam byla po oba dny naše základna, tam probíhala naše zasedáním a odtud jsme vyjížděli do okolí. Přivítali jsme mezi sebou i předsedu slovenské mlynologické společnosti pana Doc. Ladislava Mlynku.

Právě takto se jmenoval tradiční jarní zájezd sekce Větrné mlýny, který se konal v termínu 23. – 24. května 2009.