Na podzim v roce 2009, po monzunu, jsem se vypravila do Nepálu a Indie. Mohlo by to vypadat, že jsem cestovatelka, ale opak je pravda. Tyto ambice jsem neměla, ale přiznám se, že jsem zjistila, že se mi velmi líbilo putovat neznámými a pro mne exotickými krajinami. Rozhodla jsem se, že se podělím s Povětrníky. Naše společné expedice za mlýny, které mne vždy bavily, byly příjemné a se spoustou informací a zážitků. Motivovaly mne podělit se o mé setkání s mlýnem obilí v Indii.

Už v textu o větrných mlýnech v izraelském Jeruzalémě jsem se na webu „Povětrník” zmínil o tom, že prvotním impulsem pro cestu do Izraele byla možnost zaběhat si v této zemi s mapou a buzolou při „ostrém” orientačním běhu. A větrné mlýny v Jeruzalémě se s tím zkrátka „svezly”, o jednom jsem měl informace již před odjezdem, na druhý jsem narazil zcela náhodně. Taktéž tomu bylo i při první cestě do Dánska roku 1974, větrné mlýny se „svezly” s cestou na mistrovství světa v orientačním běhu, a byl o tom také článek na webu i v tištěném zpravodaji sekce „Hasačert”.

Hamleta, fiktivního kralevice dánského jistě netřeba představovat, Tuborg má také co do činění s dánským královstvím (pro totální neznalce – je to nejpopulárnější značka dánského piva, ale pro našince zvyklého na domácí moky nic moc…) a větrné mlýny také k Dánsku patří. Což zaznamenal už Karel Čapek ve své „Cestě na sever“, v kapitole věnované právě Dánsku, a větrníky jsou v tomto cestopise také autorem vyobrazeny.

Když jsem se koncem roku 2007 rozhodoval, zda v polovině února 2008 jet či nejet na týden do Izraele s výpravou orientačních běžců (přiznávám – to je moje další dlouholetá diagnóza…), byla lákadlem a závažíčkem na misce vah rozhodování vedle toho, že si s buzolou a mapou zaběhám v dosud nenavštívené zemi, kterou by jako kolébku civilizace měl navštívit snad každý, také fotografie z titulní stránky jednoho turistického prospektu o této zemi. Konkrétně o nejposvátnějším městě tří náboženství, místě bezesporu nej- nej- na žebříčku světového kulturního dědictví a místech, kde události předurčily nulu na našem letopočtu – o Jeruzalému. Zkrátka – na obálce byla fotografie větrného mlýna.