1956 Archiv Region. muz. v Chrudimi, foto: O. Schütz	2006	2006
2006	2006	2006

Větrný mlýn stával a asi 400 m severně od Příkrakova na Doležálkově kopci v nadmořské výšce 482 m. Na vrcholu kopce v současnosti roste převážně listnatý lesík a na jeho severovýchodním okraji leží zbytky mlýna.

Z tohoto mlýna zbyly jen skromné zbytky, části obvodových zdí do výšky 1,5 - 2 m. I z nich však můžeme usuzovat, že mlýn byl jeden z největších na našem území. Vnější průměr válcové budovy byl okolo 14 metrů.

V roce 1839 je na katastrální mapě v těch místech parcela č. 408, krytá listnatým porostem, podobně jako v současnosti. Náležela tehdy k čp. 10 v Příkrakově stejně jako některé okolní pozemky a stavební parcela č. 186, necelých 200 m odtud na jihovýchod, kde si potom mlynář postavil nový domek a kde dodnes žije jeho přímý potomek. Majitelem byl chalupník František Čáslavský. Ten na základě smlouvy z 10. května 1843 s pěti dalšími sousedy (mezi smluvními stranami byli i vodní mlynáři tisovský a novotisovský) požádal vrchnost o povolení stavby zděného větrného mlýna, důvodem byl nedostatek vodních mlýnů.

Zajímavostí je, že ve mlýně se mlelo i za bezvětří a to žentourem taženým koňmi. Dle ústního podání mlynářova potomka Josefa Čáslavského zapsaného v místní kronice 23. dubna 1956 se mlýn neosvědčil pro nedostatky ve stavbě a byl zbořen někdy v letech 1860 - 1870. Paní Čáslavská, manželka posledního přímého potomka prvního mlynáře si zavzpomínala na vyprávění své babičky a uvedla, že mlýn byl vlastně zrušen přičiněním konkurence z vodního mlýna v Tisovci. Takže i zde zapracoval špinavý konkurenční boj. V Příkrakově poté na začátku 20. století vznikl moderní válcový mlýn, který postavil pan Janoušek. Stavbu mlýna dosud můžeme spatřit po pravé straně silnice do Tisovce.