Typ: německý
Stav: zbytky
Kraj: Moravskoslezský
Okres: Ostrava
Využití: zbytky
Bez památkové ochrany

Fotografie z archivu Ostravského muzea - mlýn v letech 1963, 1973 a 1991
2006	zbytky cihlové podezdívky	mlecí kameny

Větrný mlýn německého typu stával asi 600 m od obce v staré Porubě v části zvané „Za humny”. Byl to poslední dochovaný větřák v okolí. V bývalém okrese k němuž v minulosti Poruba patřila, stálo podle výkazů opavské obchodní a živnostenské komory celkem devatenáct. Bohužel dnes na místě najdeme zbytky cihlové podezdívky a mlecí kameny zarostlé křovím.

Mlýn postavili sedlák Josef Tichý s bratrancem Hruzíkem na svém pozemku roku 1901. Vnitřní zařízení nebylo původní, bylo přemístěno ze zbořeného mlýna v Těškovicích na Opavsku který na přelomu století poškodil požár. A některé části toho technického vybavení koupili, například kovové převodové hřídele a mlýnské kameny. „Já tu hřídel ještě doma mám schovanou,” potvrzuje Jan Tichý syn stavitele a posledního mlynáře. Na otázku, kdo vlastně dědečkovi poradil, jak větrný mlýn postavit tak, aby fungoval, odpověděl Jan Tichý, že dědeček byl samouk a kromě toho velice zručný člověk. Byl sedlák a ten musí umět všechno. Mlýn pak velmi dobře sloužil nejen rodině Tichých, s jehož provozem nebyly žádné potíže, ale v roce 1943, byl odstaven a zapečetěn jako většina mlýnů, aby se v něm nemohlo mlít načerno obilí.
Od roku 1964 patřila stavba mezi památkově chráněné objekty.
Bohužel se tento poslední větřák v Ostravě nedožil dnešních dní, protože 24. března 1991 po velikém požáru lehl popelem. O tom, proč porubský mlýn vyhořel, převládá mezi místními obyvateli názor, že ho způsobili recidivisti. Když hasiči zkoumali důvody požáru větrného mlýna, nalezli v popelu zcizené talíře, hrnky, lžíce a hrnce z nedaleké zahradní chatky.

Josef Tichý který porubský mlýn na svém pozemku postavil, dokázal vytvořit i jeho dokonalý model velký zhruba metr a půl, který byl dokonale funkční. Dal si tu práci proto, aby své dílo mohl vystavit na zemské hospodářské výstavě v Hradci nad Moravicí. To bylo zhruba ve třicátých letech minulého století. Bohužel osudem jeho mlýnů byl zřejmě oheň. Na výstavě vypukl požár a model porubského větřáku byl zničen. Mnoho místních občanů se domnívá, že je vyhořelého mlýna za Porubou škoda, na spáleništi by se měla vybudovat jeho replika.

Větřák v Porubě byl svými rozměry oproti obdobným ve Slezsku malý. Jeho půdorys byl pouhých 4 x 4 m. Konstrukčně byl vyjímečný tím, že trámy základového kříže, vzpěr (apoštolů) a sedla byly nahrazeny kruhovou podezdívkou z cihel. Takové technické řešení je u nás ojedinělé.