※ větrné mlýny v českých zemích ※
▫▫▫ webík pro potěchu oka i ducha ▫▫▫

Motto: Větrné mlýny bývaly v naší minulosti symbolem pokroku,
             možná by jimi mohly být i dnes.                                autor

<x08>Větrné mlýny</x08>

Soupis zaniklých větrných čerpadel v ČR

Vydáno dne 10. 07. 2013 (3960 přečtení)

V soupisu jsou uvedeny všechny dosud v terénu objevené a zdokumentované větrné motory a čerpadla doložená na historických pohlednicích, v státních archívech či na obcích.

Firmy vyrábějící větrná čerpadla :

Háj ve Slezsku
Janka a spol, Praha – Radotín
Kunz Antonín, Hranice na Moravě
Raab Adolf, Písek
Pašek Karel, Praha – Smíchov
Pekař – Vačkář, Praha – Karlín
Strnad V. Libice nad Cidlinou, http://www.pametiobce.cz/strnadova-tovarna/

Doložená zaniklá větrná čerpadla:

okres Benešov:

Hořovice, hotel Kalaš, PO

okres Beroun:

Liteň, Následující řádky jsem převzal doslovně z "Kulturního zpravodaje MNV Liteň" z roku 1980. Autorem je bývalý předseda MNV Liteň a obyvatel Leče čp.5, pan Vojtěch Kliment) Před 82 roky dal městys Liteň vypracovat projekt na stavbu veřejného vodovodu obce. Tento projekt jsem objevil v roce 1945, kdy jsem jako poslanec a zapisovatel zápisů ze schůzí rady a pléna MNV vyhledával určité podklady pro schůzi rady ve starých spisech, které byly uloženy na MNV. Tento projekt mě velmi zaujal. Byl nakreslen na plátěném voskovaném papíře dovednou rukou projektanta nebo kresliče. Vodovod měl být napájen ze zřidla vydatného tehdy pramene “V zelnišťatech”. Od tohoto zřídla byla plánována vodovodní trasa na pokraj Mramoru, kde měla být vybudována nádrž a od ní pak rozvod do obce. Tento vodovodní systém měl být poháněn větrným kolem, které by uvádělo do pohybu čerpací pumpu, jenž by napájela vodní nádrž na Mramoru. Při projektu bylo rovněž pamatováno na osadu Leč s dodávkou vody. Vodní zřídlo mělo být vybudováno v podobě široké studně a přebytek vody měl být sveden do jímky poblíž tohoto zřídla a odtud pak veden do osady Leče. Toto však bylo zakresleno jen přerušovanou čárou, což bylo pravděpodobně uvažováno k realizaci na pozdější dobu. Tento projekt byl uložen na MNV do konce roku 1949. Když po pěti letech jsem se stal členem rady MNV v roce 1954 jsem již projekt na MNV nenašel. Pravděpodobně byl vzat do skartace v tomto období. jako nedůležitý dokument, což pokládám za velikou škodu pro dokumentaci a muzejní sbírku, Tímto chci říci, že to byla první snaha o docílení veřejného vodovodu pro Liteň a osadu Leč. Proč nedošlo k realizaci tohoto záměru mě není známo a pravděpodobně ani našim občanům.

okres Blansko:

Letovice, továrna, PO
Němčice u Sloupu, PO
okres Brno:
Brno - Kamenný mlýn - 1906
Rajhrad, statek

okres Břeclav:

Kobylí, cihelna, 1897, VT
Velké Pavlovice, u fabriky 1899, PO

okres Česká Lípa:

Kamenický Šenov, PO

okres Český Krumlov:

Český Krumlov, PO

okres Děčín:

Krásná Lípa, PO
Ostrov, čerpadlo v nemocnici, zdroj: obec

okres Domažlice:

Lštění - Blížejov, PO

okres Frýdek - Místek:

Panské Nové Dvory zdroj: J. Karásek PO

okres Havlíčkův Brod:

Lipnice nad Sázavou, čerpadlo, 1899, VT

okres Hodonín:

Hodonín, kasárna – hřebčinec, 1902, PO
Kelčany, cukrovar, 1902, VT
Šardice, dvůr, zdroj: obec
Želešice

okres Hradec Králové:

Dvůr Králové nad Labem, u splavu, PO
Nový Hradec Králové, PO

okres Cheb:

Mariánské lázně, Forstwarte, šlo vidět z vyhlídky na louce, PO

okres Chrudim:

Chrast,
Svratouch, strojírny, 1902

okres Jičín:

Nová Paka, čerpadlo

okres Jihlava:

Stará Říše, PO
Ždírec, V roce 1874 byla kamennou kašnou nahrazena ta původní, vodu pohánělo nejprve větrné kolo a poté trkač. (Wikipedie)

okres Kladno:

Zvoleněves, cihelna, 1896

okres Klatovy:

Klatovy, cihelna, 1902, VT

okres Kolín:

Český Brod, cihelna, VT
Kolín, PO

okres Kroměříž:

Kroměříž, cihelna,
Kroměříž, květná zahrada, PO

okres Kutná Hora

Čáslav, PO
Kutná Hora, cihelna, Fa. Strnad

okres Liberec:

Frýdlant v Čechách, Clam-Gallas, statek, 1894, VT
Hejnice, hotel Perun , PO
Olešnice, čerpadlo vodojem, PO
Uhelná, vodovod, PO

okres Louny:

Ročov, čerpadlo, 1893

okres Mladá Boleslav:

Čachovice, PO
Mohelnice nad Jizerou, vodovod, archív Opava
Všelisy - čerpadlo stalo na škole 1899. Jediný snímek větrného kola od firmy A. Kunc, které bylo umístěno na školní budově, je součástí dobové pohlednice. Můžete jí celou vidět ve fotogalerii Dobové fotografie, jako šestou v pořadí na stránce, pod názvem Malé Všelisy. Tento výřez je sice nekvalitní, protože je hodně zvětšený, ale i tak je větrné kolo zřetelné. Takový motor nebyl ale pro malé spotřebiště v čerpání vody dostatečně pružný. Pracoval až po výrobě páry ze studené vody a po načerpání vody do systému musel být oheň pod kotlem uhašen. Z uvedeného se dá usoudit, že větrné kolo na střeše školy v dole pod obcemi pohánělo „pumpu“, což bylo určitě čerpadlo, a vodovod patřil osadě malé Všelisy. Bohužel v žádném z protokolů o schůzích zastupitelstva z let 1896 a dalších, není o vodovodu uvedena žádná technická podobnost či jiná zmínka. Ve školní kronice z let 1987 - 1905 je záznam, že základní kámen na školní budovu byl položen 31.5.1863 a vysvěcen byl o sv. Václavu roku 1865. Je tedy pravděpodobné, že malovšeliský vodovod byl postaven mezi roky 1865 - 1899 a byl historicky prvním vodovodem dnes sloučených obcí. O malovšeliském vodovodu je známo, že nesloužil jen škole, ale nevíme, jakého byl rozsahu. Když náhodou za větrné kolo byl navrhován parní stroj, nešlo určitě o malý vodovod. Původní malovšeliský vodovod pravděpodobně přestal časem stačit potřebám obce. V roce 1912 měla tato obec 15 usedlostí s velkostatkem a chován byl hlavně skot. Obec požádala vodovodní oddělení technické komise Rady zemědělské pro Čechy, o vypracování projektu na nový vodovod. Dostatečně vydatný zdroj vody stávajícího vodovodu ve studni Pod kasárny, blízko školy, byl po opravě studny využit i pro nový vodovod. Napojeno na potrubí o celkové délce 546 m bylo všech 15 usedlostí. Přebytky vody se akumulovaly ve věžovém vodojemu postaveném na nejvyšším místě obce. http://www.velkevselisy.cz

okres Náchod:

Bezděkov nad Metují, 1904-1906 -vyvrtána studna u školy s větrným čerpadlem, později zrušena
Bischofstein - Obec do r. 1945 se jmenovala Bischofstein, po válce se přejmenovala na Skály, v roce 1950 se začal používat pojem Jiráskovy skály, ale tento leč všeobecně požívaný pojem nebyl nikdy oficielně zaknihován. Zařízení na výrobu elektřiny mělo v tomto místě své opodstatnění, ves byla elektrifikována až snad jako poslední v regionu, v roce 1957. Zařízení na výrobu elektřiny bylo v domě č.13, do r. 1945 byl majitel domu Richard Stief, po válce pravděpodobně dům nebyl obydlen, byl celkově již dost zchátralý a záhy zbourán. Po r. 1945 dům s vrtulí měl místní pojmenování " Větrák" nebo " Na větráku". Ještě pováleční pamětníci si pamatují na větrné kolo, které u chalupy bylo nainstalováno. Na větrné kolo si taktéž vzpomínají Sudetští němci z bývalé vesničky Bischofstein, což dokládá jeho existenci ještě před rokem 1945. O původu a strůjci zařízení jsem zaznamenal dvě varianty, jedna hovoří o tom, že zařízení sestrojili synové ( nebo syn) majitele Stiefa, který byl zručným řemeslníkem ( snad zámečníkem). Druhá verze, kterou jsem slyšel, že kompletně celé zařízení sem nechal dopravit jeho syn, který v letech druhé světové války sloužil ve Wehrmachtu v oblasti dnešního Polska. V seznamu padlých a nezvěstných z WW2 nikdo z rodiny Stiefových není, pravděpodobně tedy jeho syn válku přežil a po válce byl odsunut do Německa. Pokud by ještě žil, muselo by mu být nějakých 90 let, ale mohli by tam ještě žít jeho potomci, jen vědět kde. Jinak se toho o rodině Stiefových moc neví, pouze jsem našel informaci, že starý pan R.Stief byl v roce 1920 člen obecní rady. Zdroj: P.Hnyk , Teplice n/M
Otovice, K větrným čerpadlům: jedno stálo ve svahu nedaleko domu celnice na hraničním přechodu v Otovicích, když jsme tam bydleli. Tehdy již bylo nefunkční, ne snad že by bylo rozbité, ale patrně si s tím nikdo nevěděl rady. Sloužilo asi k zásobování nedalekého statku – anebo taky mohlo odčerpávat vodu z nedalekých štol, kde se těžil vápenec. Již v padesátých letech zmizelo. Jinak v Otovicích ve sklepě té celnice stál měděný(?) kotel s čerpadlem a ukazatelem tlaku. V té době také mimo provoz, neboť tehdy tam byla protažená přípojka vody z polské vesnice na druhé straně přechodu. Nedávno jsem dostal knížku "Police nad Metují v datech" a tam stojí černé na bílém: "5. ledna 1959 byl postaven na Hvězdě stožár pro televizní retlansační stanici, sloužící pro příjem TV signálu v broumovské kotlině. Stožár sem byl převezen z Otovic u Broumova, kde kdysi sloužil jako větrné čerpadlo na vodu." (zdroj p. Růžička Jindřich)
Stařeč, - Až do roku 1886 bylo nádraží ve Starči bohatě využíváno, hlavně k nakládce a vykládce strojního zařízení, uhlí, obuvnického zboží. Využití pokleslo po otevření trati Jihlava - Třebíč - Brno 4.června 1886. Význam trati Znojmo Jihlava dále poklesl po první světové válce. Roku 1919 bylo veškeré strojní zařízení přemístěno do nové stanice Okříšky, roku 1920 se přestala používat výtopna. Teprve v roce 1939 byla stanice elektrifikována. Roku 1932 byl zrušen parní stroj a vodní

okres Nový Jičín:

Heltínov
Heřmanice, Za humny družstevníka JZD Ondřeje Pempuše, Heřmanice 42, bylo větrné kolo na čerpání vody pro celou usedlost. Voda se skutečně čerpala, ale před 4 roky se kolo vyvrátilo a zničilo (1952). Bylo úplně rozebráno. Konstrukce kola byla asi 12 m vysoká, postavená ze dřeva a byla již časem prohnilá. Nebylo to však kolo, ale byl to plechový buben, válec, na dvou stranách otevřený s větrnými oblými stranami.
Heřmanice, bylo v obci na č. 7, maj. Tomáš Andresič. Stálo přímo ve dvoře o sloužilo stále na čerpání vody do reservoiru pro potřebu domácnosti všeho dobytka. V roce 1955 v lednu, kdy byla větrná smršt, kolo se nárazem větru polámalo a spadlo. Konstrukce byla rovněž dřevěná, dosti zachovalá, ale nevydržela silný vítr. Větrné kolo velmi dobře sloužilo. Konstrukce ještě z poloviny stojí, samotný válec leží za stodolou.“
Jindřichov, sloužící k pohonu řezačky na slámu, později i výpomocný benzínový motor
Kletné, Podle sdělení starousedlíka Rudolfa Měsíčka ž 5. 11. 1987, si pamatuje že na č 38 měl majitel (od roku 1914) Johann Neugebauer na své usedlosti větrný motor (větrné kolo) na pohon šrotovníku, jímž pro zákazníky šrotoval. Jeho chalupa stála u malého rybníka; větrný motor, který měl namontován na stodole, se natáčel proti větru. Lidé v místě měli o tomto větrníku posměšnou říkanku,, Der Neugebauer hot einen Windmotor, dass er nicht geht, dos ist ja kior.‘ „Neuge- bauer má větrný motor, že on nejde, to je jasné“. Tento větrný motor zanikl počátkem druhé světové války, neboť majitel musel narukovat.
Mankovice. Větrné kolo bylo naproti hasičské zbrojnice a zásobovalo energií statek německého statkáře Libšera, který stával na místě dnešního č.p.33 - vyhořel. Větrné kolo bylo strženo v 50.letech, zbytky náhonu a turbína, které byly na pozemcích patřícího ke statku ( snad dnešní p.č.1819) jsou dodnes na místě patrné.
Mělč, u školy
Mlynec,
Spálov

okres Nymburk:

Bobnice, PO
Libice nad Cidlinou, Na dvoře stál dvacet metrů vysoký větrák (větrný motor), takže oproti jiným dílnám, které jsem znal z okolí, byla tu zřejmá modernost a jakási velkorysost. Za šest zkušebních týdnů jsem se v dílně dost okoukal. Také na větrák jsem už několikrát vylezl. Poprvé to bylo s Vaškem, aby mě ukázal, kde se maže, neboť to patřilo k povinnostem nejmladšího učedníka. Podruhé to bylo horší, musel jsem ho namazat v takovém psím počasí, a drápat se po strmém železném, námrazem pokrytém žebříku bylo obtížné. Vítr se mnou cloumal, nic divného, že jsem nespadl. Ono s tím větrákem bylo víc starostí a nepříjemností, než užitku. Když byl vítr slabší, moc toho neutáhl, když byl silný, museli jsme ho zastavit, neboť byl strach se na něj dívat a poslouchat ho, hrozilo, že se každou chvíli kolo rozletí. Ono ale bylo těžké ho zastavit, byl sice teoreticky snadno a přesně regulovaný i zastavitelný (výmysl pana mistra), ale v praxi to jaksi nevycházelo, zvlášť při silném větru. Často jsme museli všichni vylézt nahoru a řetězy i provazy kolo připoutat k věži. Ale to zas se nemohl otáčet po větru, a vítr z něj rval jednotlivá křídla a házel je dolů na dvůr, někdy i na dvory sousedů. Na zásah těchto sousedů musel pan Strnad větrák později demontovat. Poděbrady, zahradník, Fa. Strnad

okres Olomouc:

Domašov nad Bystřicí, PO
Loštice, PO
Šumvald, nádraží, PO
Těšíkov, statek čerpadlo č.p. 10, zdroj obec

okres Opava:

Hať - Karlovec , zásobovalo vodou, mapa Opava 1931
Hlučín, nádraží, postavena 1912-13, archív Opava
Kravaře, PO
Strahovice, čerpadlo
Vršovice, PO

okres Ostrava:

Janovice - Olbramice, JZD, zdroj: p.Langer
Polanka nad Odrou, Vodní družstvo v Polance n/Odrou bylo založeno v r. 1911 místními p. rolníky, na návrh p.Bergra Františka st. rolníka č. 307 a vydání na hlavní potrubí, nádrž na vodu, větrné kolo, pumpu a ostatní k tomu náležející blo uhrazeno všemi účastníky podíly po 100,- korunách. Jen vedení od hlavního potrubí do stavení a zařízení v domě obstaral si každý svým nákladem. Až do r. 1927 byla voda pumpována jenom větrem, v tomto roce však bylo na schůzi poukázáno na výhody pohonu elektrického. Dle usnesení objednán motor, též ostatní zařízení a přibrání noví členové s podíly 400,- korunách českoslov. Těchto peněz bylo použito na uvedené již kombinované zařízení s pohonem elektrickým i větrným. Veškeré správky motoru, větrného kola, vodní nádrže, hlavního potrubí, pumpy atd., jsou uhrazovány společně dle výše podílů pokud nebude na schůzích jinak ustanovéno. Opravy jednotlivých odboček od hlavního potrubí, platí si každý sám. Podrobnější je vše uvedeno v notářském spise.
Stará Běla, u zotavovny, PO

okres Písek:

Blatná, Böhmovy plantáže růží, PO

okres Plzeň:

Lilbin, vodovod pomocí větrného motoru. Vaší firmou v roce 1899 postavený, znamenitě se osvědčil a k mé plné spokojenosti pracuje, tak že mohu světoznámý závod Váš každému doporučiti, neboť kapitál v investici uložený již dávno lichvářský úrok přinesl a režii moji každým rokem alespoň o 2000 korun zmenšil. Miroslav Souček, majitel dvora, p. Lilbín u Plzně." Petrovice u Sušic, - V roce 1894 se rozhodlo vedení obce v čele se starostou Josefem Hanusem zřídit v osadě vodovod. Na Vyšehradu, jižně od kostela, byla vystavěna klenutá nádrž na vodu a vedle ní stožár s „větrným motorem”. Vodovodní potrubí bylo položeno ve svahu až do Kepelského potoka. Z nádrže se voda samospádem dostávala do 3 stojanů - na dolní návsi, u školy, u kováře. Větrné čerpadlo sloužilo 4 roky. Několikrát bylo poškozeno silným větrem, dokonce se lopatky dvakrát utrhly. Lidem se prý nelíbilo jeho nepříjemné skřípání při otáčení.
Plzeň, PO
Plzeň - Volmava

okres Praha:

Bráník, PO
Klánovice, lázně, PO
Kosoř, čerpadlo, 1900, VT + PO
Pikovice, PO
Prosek, cihelna, 1897

okres Prostějov:

Kostelec u Holešova, mlýn, 1902, VT + PO
Prostějov, cihelna

okres Přelouč:

Přelouč, PO

okres Přerov:

Hranice na Moravě, vila Kunz , PO
Partutovice 2x
Přerov, statek, 1894
Radíkov 3x

okres Příbram:

PŘVševily, SDH - Pomohli jsme obci při instalaci větrného čerpadla na vodu u vodní nádrže Draha a při jeho demontáži na podzim.

okres Rokycany:

Richardov – Smědčice,

okres Rychnov nad Kněžnou:

Častolovice, čerpadlo, 1900, VT
Deštné, PO

okres Semily:

Vysoké nad Jizerou, nemocnice, PO

okres Sokolov:

Jindřichovice, tavárna knoflíků, 1900, PO

okres Strakonice:

Jinín, Obecní veřejný vodovod byl vybudován již v roce 1903 na větrnou energii. V roce 1933 byl zmodernizován a z dvoukilometrové vzdálenosti od obce Miloňovice tekla voda samospádem do každého čp., které bylo napojeno na veřejný řád.
Novosedly - trpěla vždycky a trpí stále nedostatkem vody, zejména v suchých letech. Většina hospodářů vozí vodu ve voznicích (lejtách) buď z potoka, nebo ze studánky „Na duší“ při cestě ke Kladrubům Studánka ta má velmi silný pramen, který by stačil zásobiti vodou celou obec. Pramen tu nikdy ještě nevyschl. Proto již roku 1906 vyjednal tehdejší poslanec zemského sněmu a farář ve Volenicích Frant. Bláhovec s firmou inž. Adolf Raab v Písku, který bezplatně vykonal zaměření a plány na postavení vodovodu z jmenované studánky „Na duší“. Dne 27. dubna 1907 bylo konáno hejtmanstvím strakonickým vodoprávní řízení. Voda se měla čerpati větrným motorem na návrší „Hůrku“ nad vesnicí a odtud sama rozváděti do vesnice. Ze stavby vodovodu však sešlo, protože bakteriologický posudek vody od české university byl nepříznivý a voda byla uznána za nezpůsobilou.

okres Svitavy:

Třebářov, PO
Vítězná – Koclířov, mlýn, PO

okres Šumperk:

Hraběšín, větrné kolo s dynamem na dvorku, p. Ulrych, archív Opava
Šumperk, statek

okres Tábor:

Červené Záhoří, PO
Veselí nad Lužnicí, Zatímco řeka se nezměnila její okolí doznalo v devadesátých letech velkých změn. Vede tudy totiž silniční obchvat města Veselí nad Lužnicí, a v budoucnu zde přibudou přivaděče na dálnici D3. Větrné čerpadlo ustoupilo mostu.
Tábor,

okres Teplice:

Nové Město, Moldava,

okres Trutnov:

Dalešice, 1892 – 1918 v Dalešicích byl v roce 1892 postaven obecní vodovod a jeho čerpací stroj byl poháněn větrnou energií.
Rtyně v podkrkonoší , PO

okres Třebíč:

Jemnice, statek - město, 1902, VT
Jemnice, pivovar, 1892 – 1936, VT

okres Uherské Hradiště:

Osvětimany - V místě, kde by měly elektrárny být, už v počátku minulého století stálo větrné čerpadlo, které přivádělo vodu na žeravský statek. Jsou tam výborné větrné podmínky, což potvrdilo i roční měření Akademie věd České republiky, které jsem si objednal,“ vysvětlil jeden z argumentů investor Miroslav Kozumplík
Tupesy - Hlína se láme jako kámen ve skále. Před užitím se musí důkladně zpracovat, aby byla vláčná a bez kazů. Přimíchává se k ní hlína železitá a křemičitá. Než se dostane na kruh, projde několika mlýnky, jejichž válce hlínu důkladně rozdrtí. V této práci pomohly panu Úředníčkovi znalosti strojařiny. Pro pohon mlýnků koupil v jedné obci staré větrné čerpadlo, které již dosloužilo. Spravil je a přizpůsobil potřebám své práce a nyní nad domkem trčí velký větrník, který se točí neustále, jakmile vítr vane. A když je hlíny dostatek, převede se hnací síla větrníku a u Úředníčků mají elektrický proud vlastní výroby. Tak ve stáří využívá pan Úředníček znalostí, kterých nabyl v mládí.

okres Ústí nad Labem:

Lovečkovice, Státní správa železniční má v místě větrné čerpadlo na vodu pro nádraží. (Leží ve výši 447 m.n.m.) z roku 1923.
Ústí nad Labem, PO

okres Ústí nad Orlicí:

Domoradice, místní vodovod 1893
Sudslava – Cuclav, PO
Voděrady, PO
Vysoké Mýto, statkář , Fa. Strnad

okres Vyškov:

Slavkov u Brna, cihelna, skleník, PO
Važany nad Litavou
Vyškov

okres Zlín:

Vršava, mlýn zdroj: p.Koč
Štípa, PO
Valašské Klobouky, náměstí, PO

okres Znojmo:

Běhářovice u Znojma, vodovod, VT

okres Žďár nad Sázavou:

Moravcec, PO
Světlá u Zdounek, větrný motor na dvoře 1943, archív Opava


Výstavy, kde byla vystavována větrná čerpadla:
1894 Hradec Králové
Pokud je Vaše informace o místě správná, pak by se mělo jednat o Petrofův mlýn, protože jsem prověřovala materiály o Novém Hradci Králové a o jiném větrném mlýnu zde není zmínka. Předpokládám tedy, že se bude jednat o fotografii mlýna Vladimíra Petrofa. Pramen Královéhradecko autorů Ludvíka Domečky a Františka Ladislava Sála v kapitole Nový Hradec Králové uvádí, že byl roku 1920 u vily továrníka Vladimíra Petrofa čp. 245 (bohužel u nás její fotografii pro srovnání nemáme, abychom ověřili, zda se jedná o stejný objekt) postaven mlýn s pohonem elektrickým a Kunzovým větrným kolem. Tento větrný mlýn byl zničen smrští dne 4. 7. 1929.Má Vámi vlastněný snímek na zadní straně nějakou upřesňující popisku?. Hospodářská, průmyslová a národopisná výstava se konala v Hradci Králové ve dnech 12. 8.-2. 9. 1894, plocha výstaviště se nalézala mezi dvěma pevnostními kavalíry v okolí nynější Pospíšilovy třídy.V časopisu Ratibor, který přinášel tehdy podrobné informace o přípravě a průběhu výstavy, se v čísle 28, 1894 ze 14. 7. píše o tom, že začala stavba větrného motoru p. Kunze z Hranic, který měl sloužit k rozvádění vody po výstavišti /stránku přikládám/. Naše fotografie, kterou Vám poskytneme, ukazuje jen horní část zařízení přes Mysliveckou restauraci, která jeho dolní část zakrývá.
Červený Kostelec 1899
Tábor 1902
Praha 1902
Vyškov 1902
Plzeň 1904
Hodonín 1905
Praha 1907
Kroměříž 1908
Dobrá u Frýdku 1910
Kladno 1911
Písek 1912
Praha 1921
Praha 1927
Hranice na Moravě 1969

POZNÁMKY:
PO –pohlednice
VT – vodo těžba KUNZ

Zpracoval: Karel Mlýnek


Stránky Kruhu přátel Technického muzea v Brně (TMB) sekce větrné mlýny
Vytvořeno pomocí phpRS - redakčního systému.