※ větrné mlýny v českých zemích ※
▫▫▫ webík pro potěchu oka i ducha ▫▫▫

Motto: Větrné mlýny bývaly v naší minulosti symbolem pokroku,
             možná by jimi mohly být i dnes.                                autor

<x03>Mletí</x03>

Mlynářský telegraf

Vydáno dne 07. 02. 2006 (3183 přečtení)
Zcela samostatnou studii, spojenou s dalším podrobným výzkumem, si vzhledem k svému bohatství a mnohotvárnosti vyžadují lidové zvyky a ústní slovesnost.

Z okruhu větrných mlýnu jsou to především zvyky související s postavením větrného mlýna a prvním mletím (slavnostní hostina, tanec, ověnčení mlýna), rodinné zvyky mlynářovy rodiny ve vztahu k větrnému mlýnu (např. postavení lopat v době úmrtí mlynáře ap.), výroční zvyky ve vztahu k větrnému mlýnu (tak např. na den sv. Mikuláše se říká, že Mikuláš se svou družinou sjíždí z nebe na křídlo mlýna). Z ústní lidové slovesnosti je nejznámější pověst o koze, kterou někdo přivázal ke křídlu; větrný mlýn se náhodou rozběhl a kozu vytáhl a buď se uškrtila anebo ji někdo zachránil. Tato pověst se vypravuje snad o každém větrném mlýně na Moravě a ve Slezsku a dokonce je běžná i v zahraničí; mnozí mlynáři tuto událost připisují sousednímu mlýnu. Na Holešovsku se dávali výrostci otočit na křídle jednou nahoru a dolU. Lopaty někdy způsobily i neštěstí. Tak v Janovicích na Novojicku se koně lekli lopat pracujícího mlýna, splašili se a zabili sebe i sedláka.
Perutě věrných mlýnů však nesloužily pouze k pohonu mlýna. To, v jaké poloze zůstaly perutě stát, bylo vidět zdaleka a sloužilo tak k předávání informací. Mlynář tak mohl svému okolí předávat postavením křídel mlýna různé zprávy.

Postavení perutí

Když byla křídla postavená do kříže zvaného též klidové postavení, znamenalo to, že dnes je práce skončena nebo není co mlít. Šikmé nastavení pod úhlem 45° znamenalo pracovní přestávku nebo klid v neděli a o svátku. Vychýlení o 30° doleva znamenalo, že mlýn je poškozen. O něco menší levostranné vychýlení od kolmé či vodorovné osy znamenalo nůžky radosti. To signalizovalo svatbu nebo narození dítěte. Menší pravostranné vychýlení naopak znamenalo nůžky smutku, tzn. smrt nebo nemoc.

Je známo i to, že když při okupaci Holandska Němci přerušili všechny možnosti telegrafického spojení, předávali mlynáři důležité informace o jejich postupu dál pomocí postavení perutí svých mlýnů.


[Akt. známka: 1,00 / Počet hlasů: 3] 1 2 3 4 5

| Vložil: Petr Veselý | Počet komentářů: 1103 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

Stránky Kruhu přátel Technického muzea v Brně (TMB) sekce větrné mlýny
Vytvořeno pomocí phpRS - redakčního systému.