Typ: německý
Stav: původní, částečně zachovalý
Kraj: Moravskoslezský
Okres: Opava
Využití: žádné Kulturní památka č. 181183/8-1370 z r. 1964

1948	1957	1966	1973
1974	1997	2000	2006

Větrný mlýn německého typu stojí na zahradě u osamoceného stavení na návrší kóty 409 Hlavnický vrch na západ od obce, poblíž křižovatky čtyř silnic mezi obcemi Jakartovice, Bratříkovice, Velké Heraltice a Hlavnice.

Západně od Hlavnice stávaly ještě v druhé polovině 20. století dva zachovalé větrné mlýny. Ten, který stál blíže obci, se nazýval Grossův a existence tohoto mlýna je písemně doložena až k roku 1879, přestože zřejmě mlel již dlouhá léta předtím. Druhý stojí dodnes zhruba o 500 metrů dál na západ a nazýval se Raabův a byl postaven v roce 1810. Oba mlýny měly ještě v 50. letech 20. století velmi dobře zachovalé mlecí zařízení, v roce 1979 však stál již pouze jeden z nich.

Dnešní větrný mlýn v Hlavnici je ten, kterému se dříve říkalo Raabův. Říkalo se mu tak po posledním mlynáři Janu Raabovi, který mlýn získal v roce 1929. Literární zprávy o mlýnu se často rozcházejí a někdy obsahují zprávy o druhém, již zaniklém mlýně. Po válce získal usedlost s mlýnem Vincenc Jaroň podle Benešova dekretu č. 12/45 Sb. o rozdělení německého majetku. Původní obydlí mlynářů bylo zbouráno v šedesátých letech, zůstala stát jen stodola. Ještě v roce 1953, kdy se jeho majitelem stala rodina Vincence Jaroně, byl mlýn plně funkční. V následujících letech pečovalo o stavbu Vlastivědné zařízení okresu Opava se sídlem v Hradci nad Moravicí a v roce 1973 přešel mlýn na Správu zámku v Hradci nad Moravicí. V roce 1974 byl mlýn ve velmi špatném stavu. O záchranu se postaralo Jednotné zemědělské družstvo z Kravař na Hlučínsku. Mlýn byl v roce 1974 opatřen novými křídly, znovu zastřešen, vnitřní zařízení však již nebylo opraveno. V roce 1985 převedlo Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Ostravě jako správce nemovitých zařízení hospodářskou smlouvou mlýn do vlastnictví Jednotného zemědělského družstva Hlavnice.
V roce 1986 se o starý větrný mlýn začal zajímat MUDr. Milan Hrabánek spolu s partou mladých lidí. Vytvořili 16. základní organizaci Větrný mlýn Českého svazu ochránců přírody, jejíž hlavní činností se stala ochrana starého ¨ hlavnického větrného mlýna včetně přilehlých objektů. Projekt na ochranu a opravu celého objektu, předložený státním orgánům, byl přijat. Parta získala dotace od státu i zemědělských družstev a dala se do práce. Do roku 1992 odvedla obrovský kus práce. V rámci celostátní akce Brontosaurus jim pomohli s opravami mladí lidé z celé republiky. Z původní zástavby, kterou tvořil obytný dům, výměnek, chlévy, stodola a větrný mlýn, stál v roce 1986 pouze mlýn a stodola. V rámci adaptace v dalších letech vznikla obytná mlynářská chalupa pro muzejní účely. Ve druhém podlaží byly vytvořeny bytovací kapacity pro turisticko - přírodovědné oddíly dětí a mládeže z celé ČR. Přivezli tři špýchary a budovali expozici větrného mlynářství na Opavsku. Tím položili základ ke vznikajícímu skanzenu slezské lidové architektury.
Bohužel však nevyjasněné restituční nároky jejich práci přerušily a mlýn i ostatní budovy opět rychle chátrají.

Technické parametry: celková výška 11,4 m (z toho výška šindelem kryté střechy 3,7 m), půdorys 5,7 x 6,2 m, průměr větrného kola 15 m a plocha lopaty 14,5 m2. Perutě jsou zalomeny o 25° jako v nedalekých Cholticích. Čelní stěna mlýna je pobita šindelem, střecha nad ní je zkosena šikmou polovalbou, na zadní straně se nachází vstupní zastřešená pavláčka. Vnitřní mlecí zařízení je dnes v troskách. Přesto je mlýn hezký a poměrně dobře zachovalý.
Zbytky zařízení před mlýnem pochází z větrného mlýna v Radkově, který byl konstrukčně ojedinělý svými třemi palečnými koly.

Hlavnický Raabův větřák a s ním i celý areál je však volně přístupný a může tak dojít k úplnému zničení této technické památky.

Informace osvětlující novodobou historii větřáku poskytl Jiří Pecháček.