※ větrné mlýny v českých zemích ※
▫▫▫ webík pro potěchu oka i ducha ▫▫▫

Motto: Větrné mlýny bývaly v naší minulosti symbolem pokroku,
             možná by jimi mohly být i dnes.                                autor

<x01>Historie</x01>

Prameny k poznání větrných mlýnů

Vydáno dne 24. 09. 2010 (3908 přečtení)
Pěkný a velice užitečný přehled historických i mapových pramenů je publikován v kapitole č. 13 „Prameny k poznání vodních mlýnů“ knihy Dílo mlynářů a sekerníků v Čechách II.
Vzhledem ke svým omezeným možnostem amatérského badatele jsem neprošel všechny zde uváděné prameny a archívy. Dovolím si v tomto příspěvku upozornit na prameny, kde se mi podařilo najít zajímavé informace o větrných mlýnech a doplním je o další možné zdroje.

Archívní materiály
Nejvíce informaci o větrných mlýnech fungujících před druhou světovou válkou se mi podařilo získat v Dotaznících Mlynářského ústředí z roku 1939. Formuláře rozeslalo mlynářské ústředí s cílem zmapovat technické a kapacitní možnosti všech mlýnů. Dotazník na 20 stranách obsahuje 23 skupin dotazů. Z odpovědí na ně se dá vyčíst vybavení mlýna, pohon, jeho výkon, zdanění, někdy jsou zde i fotografie a další zajímavé informace. Na základě vyplněného dotazníku bylo mlýnům přiděleno tzv. rejstříkové číslo, nezbytné pro jejich další činnost i komunikaci s Ústředím.
Součástí složek jednotlivých mlýnů je i následná, základním způsobem utříděná korespondence mezi Mlynářským ústředím, mlynářem, Okresním úřadem příp. Ministerstvem průmyslu obchodu a živnosti cca až do roku 1946. Zatím jsem našel informace o těchto větrných mlýnech:
Bořenovice, Brušperk, Břest, Dětkovice, Horní Štěpánov, Chvalkovice, Kořenec, Kuželov, Odry, Pacetluky, Peršovice, Partutovice, Poruba (okr. Hranice), Přemyslovice, Radíkov, Sivice, Skalička, Uhřinov, Velké Těšany, Zelená Hora.

Fond mlynářského ústředí je uložen v Národním archívu Praha, oddělení 2, Archivní 4/2257, Praha 4 - Chodovec, PSČ 149 00, www.nacr.cz. Jedná se o dosud nezpracovaný fond. Pátrání v archívu vyžaduje několik návštěv. Při první návštěvě je třeba si v inventáři fondu vypsat, o které složky (tedy které mlýny) máte zájem. Ty si musíte předem na termín vaší další návštěvy objednat.
Tomuto dotazníku předcházel Soupis mlýnů z roku 1704 (dochoval se pouze v torzu), Dotazník Státního obilního ústavu z roku 1920. V těchto archívech jsem nepátral. Podle informací které mám, jsou v dotazníku z roku 1920 uvedeny pouze tzv. smluvní mlýny, to znamená ty, které dodávaly mlynářské výrobky do státních rezerv. A to větrné mlýny, vzhledem ke své malé kapacitě nebyly.
Dalšími – zejména z hlediska bádání o větrných mlýnech – neprozkoumanými fondy jsou Inventurní popisy panských i církevních velkostatků uložené v příslušných okresních archívech.
Jinou možností pro pátrání jsou Berní rula (z roku 1654 a 1748). Ta se týkala pouze daní z poddanských pozemků (rustikál). Tereziánský katastr (k roku 1748 a 1755), Josefský katastr (k roku 1789) a Stabilní katastr (dokončený roku 1843) už zahrnovaly přiznání daní i z panských pozemků (dominikál). Tyto archívy neznám, domnívám se však, že informací o větrných mlýnech tam mnoho nebude. Výjimkou může být stabilní katastr – konkrétně písemná část zvaná duplikát stabilního katastru. Všechny uvedené materiály jsou uloženy v Národním archívu Praha, oddělení 1, třída Milady Horákové v Praze 6 - Dejvicích, www.nacr.cz.

Možným zdrojem informací jsou i Urbáře (soupisy vrchnostenských důchodů a požitků), které jsou uloženy v okresních archívech, Gruntovní a městské knihy (zápisy změny vlastnictví nemovitostí) uložených nejčastěji v okresních archívech.
Velkou pomůckou při zjišťování, co jde v kterém archívu najít jsou internetové stránky Ministerstva vnitra ČR, kde je kapitola Archívní fondy a sbírky v ČR. Zde na adrese http://aplikace.mvcr.cz/vozidla/peva/index.php můžete z domova pátrat ve velkém množství nejrůznějších archívních fondů a sbírek.
Velkým zdrojem fotografické i písemné dokumentace jsou pracoviště regionální i centrální pracoviště Národního památkového ústavu.

Cenným zdrojem jsou specializovaná a okresní muzea, dále okresní archívy a zemské archívy. Např. v Technickém muzeu v Brně je přes 300 fotografií větrných mlýnů, v Muzeu Kroměřížska mají ve fotoarchívu více jak 150 fotografií, v Muzeu Komenského v Přerově je sbírka fotografií Floriána Zapletala atd. Velice zajímavé fotografie jsem získal např. z Muzea Rumburk (např obr. mlýna v Rumburku)

Rumburk
Vyobrazení větřáku na Strážném vrchu z roku 1816 - uloženo v Muzeu Rumburk


Velice zajímavé a přínosné může být i studium v relativně malých, místních archívech v obcích. Například v archívu městyse Spálov, kde dlouhou dobu pracoval a publikoval František Šustek, se nachází archív, který zde založil. V něm je uloženo velké množství informací o větrných mlýnech z oblasti Oderských vrchů.
Zajímavým zdrojem informací, o vzhledu jednotlivých větrných mlýnů v na začátku 20. století jsou historické pohlednice. Podobu mnoha již zaniklých větrných mlýnů známe jen z nich. Proto jsou sbírky pohlednic našich členů (St. Prát, P. Veselý, K. Mlýnek, M. Jouda a J. Doubek) velice cenné.

Mapové podklady
Hodně informací o přesnější poloze i době, kdy větrný mlýn existoval lze najít v mapách I. II. a III. Vojenského mapování z let 1767, 1852 a 1880. Ty jsou pohodlně a zdarma k dispozici na http://oldmap.geolab.cz.
Zajímavým podkladem je Mapa království českého z roku 1850, kde jsou vyznačeny snad veškeré průmyslové objekty a tedy i větrné mlýny. V mém archívu je k dispozici část mapy s oblastí Čechy. Část pro Moravu existovala, ale zatím se mi ji nepodařilo vypátrat.
Zajímavé by mohlo být pátrání v mapách Stabilního katastru, které jsou až na zanedbatelné výjimky přístupné v digitální podobě na http://historickemapy.cuzk.cz.

Jan Doubek

Související články:
Stěhování a úpadek větrných mlýnů (30.12.2005)
Větrné mlýny v českých zemích (12.12.2005)

| Vložil: Petr Veselý | Informační e-mailVytisknout článek

Stránky Kruhu přátel Technického muzea v Brně (TMB) sekce větrné mlýny
Vytvořeno pomocí phpRS - redakčního systému.