※ větrné mlýny v českých zemích ※
▫▫▫ webík pro potěchu oka i ducha ▫▫▫

Motto: Větrné mlýny bývaly v naší minulosti symbolem pokroku,
             možná by jimi mohly být i dnes.                                autor

<y01>Dochované</y01>

Velké Těšany

Vydáno dne 28. 12. 2005 (5632 přečtení)
Typ: německý
Stav: původní, funkční
Kraj: Zlínský
Okres: Kroměříž
Využití: muzeum


v_tesany2005
v_tesany1988
v_tesany_pater
Mlýn v roce 2005 Mlýn v roce 1988 Poslední mlynář
Josef Páter 1937

Jižně od Kroměříže, v dolině mezi severními výběžky Chřibů leží osada Velké Těšany. Na jihozápadním svahu nad vesnicí, nedaleko lesa Chvaletiny, asi 200 metrů od silnice do sousední obce Vrbky byl ve 20. letech 19. století postaven větrný mlýn, využívající vhodných povětrnostních podmínek kraje a zároveň nedostatku stálých vodních toků.

Dne 20. dubna 1827 požádala obec Velké Těšany vrchnostenský úřad v Kroměříži o povolení vystavět v blízkosti obce větrný mlýn, jenž by usnadnil obyvatelům zásobování moukou v případě, že nastanou „špatné“ cesty. Těšanský rychtář se za obec zavázal platit ročně 5 zlatých do důchodu panství, s čímž kancléř kroměřížského panství souhlasil a doporučil nejvyššímu hofmistru arcibiskupských statků v Olomouci požadované povolení k stavbě mlýna udělit. Povolení bylo uděleno 1. května 1827. Mlýn však byl postaven mnohem později. Teprve 14. srpna 1830 koupil Josef Bartoň od obce pozemek na zřízení větrného mlýna o výměře 1 jitra 800 čtv. sáhů (1 jitro=1600 čtv. sáhů=0,5756 ha) za nějž zaplatil 60 zlatých. Vedle toho se zavázal obci odvádět roční nájem 54 zl. ve dvou lhůtách, o Janu (24. června) jednu polovinu, o Martinu (11. listopadu) druhou. V případě nedostatku vody a nakupení mlečů u mlýna musí semlíti obilí nejdříve obyvatelům obce Velké Těšany. Vrchnosti bude platit ročně 5 zl. jako mlecí poplatek. Naproti tomu má právo držet si 2 krávy, tele a 2 vepře. Hovězí dobytek může pást na obecních pastvinách za což zaplatí pastýři v obilí.

Dne 14. srpna 1890 došlo k vyvrácení a zničení mlýna za silné větrné smršti, která se přehnala nad obcí. Josef Páter povolal tesaře ze Slovácka a nechal mlýn postavit znovu s tím, že dal zpevnit zdvojením základní nosné trámy. Pocházel ze starého rodu větrných mlynářů z Janovic u Nového Jičína, kde se 5. srpna 1869 narodil. Protože výnos větřáku nemohl uživit jeho početnou rodinu (měl 11 dětí), přikupoval postupně pole, takže hospodařil na 3,4 ha zemědělské půdy.

Přestože práce kolem mletí a hospodářství bylo dost, byl mlýn společenským centrem Velkých Těšan a okolních obcí. Rád se zde zastavoval i spisovatel Jindřich Spáčil. Z rozhovorů s „povětrným“ mlynářem Josefem Páterem vznikla pak jeho povídka „Mlýn pod Kříbem“, kde zachytil osudy mlýna i posledního mlynářského rodu Páterů.

Po okupaci Československa byl mlýn podle protektorátních nařízení uzavřen. Roku 1940 Josef Páter umírá a mlýn dědí jeho syn František, který přes zákazy dál mlel. V roce 1942 byl František zatčen gestapem za spolupráci s odbojovou skupinou v Hostýnských horách a zemřel v cele smrti na pražském Pankráci 24. června 1944.

Po válce mlýn postupně chátral, až na konci šedesátých let kdy hrozilo sesunutí mlýna, odkoupil ONV Kroměříž mlýn od Anežky Páterové, jež nemohla provést nákladnou opravu. Při opravě však došlo k několika chybám, které dal do pořádku až sekerník František Hrdý z Újezdce u Přerova povolaný Muzeem Kroměřížska v roce 1975.

Větrný mlýn ve Velkých Těšanech patří mezi sloupové (beraní, německé), jde o dvoupatrovou dřevěnou budovu o půdorysu 5,65 x 5,57 m, krytou sedlovou střechou na jednom konci zvalbenou. Konstrukce mlýna téměř totožná s ostatními na Moravě (můžete si o ní přečíst v úvodních stránkách). Původně měl dvě mlýnské složení, jedno na šrotování druhé na mletí obilí. V současné době není toto složení obnoveno a je uloženo před mlýnem na ukázku, protože se nepodařilo snést běhoun bez poškození. Opravou a zpřístupněním větrného mlýna ve Velkých Těšanech byla zachráněna významná technická památka Kroměřížska, která je dokladem zaniklých výrobních technik i dovednosti lidových řemeslníků.

Podle dokumentu Oldřicha Pátera a PHDr. Miroslava Války z roku 1984. Za materiály a informace děkuji paní Chrastinové, která je přímým potomkem rodiny Páterů a po mlýně vás s poutavým vyprávěním provede.

Otevírací doba:
V sezónu tj. duben – září:
úterý – pátek 17 – 19 h
sobota – neděle 9 – 12 a 13 – 17 h
Mimo sezónu je objekt uzavřen

Výše vstupného:
dospělí 20,- Kč
studenti, vojáci, důchodci 10,- Kč


Související články:
Rymice (02.05.2013)
Lopatky Jalubského mlýna se brzo roztočí (12.12.2008)
Jalubí (10.10.2006)
Střílky (05.10.2006)
Rožnov pod Radhoštěm (20.05.2006)
Štípa (24.02.2006)
Žeranovice (03.01.2006)
Těšnovice - Hertlov (01.01.2006)
Kunkovice (31.12.2005)

[Akt. známka: 3,00 / Počet hlasů: 2] 1 2 3 4 5

| Vložil: Petr Veselý | Počet komentářů: 386 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

Stránky Kruhu přátel Technického muzea v Brně (TMB) sekce větrné mlýny
Vytvořeno pomocí phpRS - redakčního systému.