※ větrné mlýny v českých zemích ※
▫▫▫ webík pro potěchu oka i ducha ▫▫▫

Motto: Větrné mlýny bývaly v naší minulosti symbolem pokroku,
             možná by jimi mohly být i dnes.                                autor

<y01>Dochované</y01>

Těšnovice - Hertlov

Vydáno dne 01. 01. 2006 (6701 přečtení)
Typ: holandský
Stav: přestavba, nefunkční
Kraj: Zlínský
Okres: Kroměříž
Využití: rekreační objekt, nepřístupný

Těšnovice
Těšnovice
Těšnovice
1930 1953 2001

Samota Hertlov leží na návrší severovýchodně od obce Těšnovice skryta uprostřed sadu. Dříve musel mít větřák pěknou dominantní polohu v krajině.
Objekt tvoří obytná budova a kruhový, patrový pavilónek, který vznikl přestavbou původního větrného mlýna holandského typu s otočnou střechou. Zajímavé je, že mlýn není uveden v soupisu větrných mlýnů, který zpracoval Václav Burian.

Samotný větrný mlýn je přebudován na pavilónek s vysokými vstupními prosklenými dveřmi a okny do nichž jsou vsazeny umělecky kované mříže. Celá budova je obrostlá vinnou révou. Mlecí zařízení v mlýně už neexistuje. O tom kdy byl těšnovský větřák postaven prameny mlčí. V obecní kronice je pouze zmínka o mlýně, který asi existoval dávno před tímto.

Roku 1441 získal větší část léna Jindřich z Bařic od paní Many Čížovcovy a totiž dvůr, tvrziště (area pro fortalitio), mlýn, 7 menších podsedků, krčmu várečnou (taberna braxatilis), háje řečené Koryta v Kotojedech a půl vsi Těšnovic se sedmi pololány, krčmou várečnou, třemi podsedky a polovici podacího. Jiříkovi Kuželovi z Žeravic a z Kvasic se podařilo, že sloučil se svým statkem kvasickým i druhou část léna těšnovského a dostal r. 1465 povolení biskupa Tasa, aby mohl vzíti na spolek na obé bratrovce svého Arnošta Kužele a strýce Hynka. V zápise o tom nemluví se již ani o mlýně ani o krčmě.

Mluví se tu sice pouze o mlýnu, ale vzhledem k tomu, že obec Těšnovice postrádá jakýkoliv vodní tok, lze považovat onen mlýn za větrný nebo samotížný (ruční nebo šlapací).
Existuje ústně předávaná informace, že mlýn nesloužil na mletí obilí, ale k mletí pískovce. Stával totiž na okraji pískovcového lomu a po ukončení práce v lomu již nepracoval.

Samota dostala název po svém obnoviteli Bedřichu Hertlovi, knihkupci Kroměříže. Ten nechal upravit obecní větrák na letní sídlo, přistavět vilu a hospodářské stavení. Okolo samoty byly vysázeny smrky a ovocné stromy. Zahradu a sad obhospodařoval zahradník, který měl v objektu zdarma byt. Majitel se odstěhoval do Štýrského Hradce, kde koupil větší pozemky. Novými majiteli se stali manželé Klvaňovi a po nich MUDr. Janský. Podle záznamu v obecní kronice byla samota v roce 1933 vykradena. Zloději odcizili zlaté náramky, koberce, šatstvo a další. Odcizené věci byly krátce nato nalezeny. Při osvobozování obce za II. světové války dopadlo na Hertlov 17 granátů. V roce 1952 byl majitel MUDr. Janský donucen předat objekt k obhospodařování JZD. Objekt byl adaptován na odchovnu kuřat. V červnu 1955 byla drůbežárna pro nerentabilnost zlikvidována a roku 1959 byl vrácen objekt původnímu majiteli a pak dále prodán.

Objekt mlýna má rozměry obdobných mlýnů: průměr 9 m a výšku asi 8 m. Střecha je krytá novými pálenými taškami. Ve stěnách obrostlých přísavníkem jsou nepůvodní vysoké dveře a velká okna. Objekt slouží k soukromé rekreaci a je nepřístupný.


Související články:
Rymice (02.05.2013)
Lopatky Jalubského mlýna se brzo roztočí (12.12.2008)
Jalubí (10.10.2006)
Střílky (05.10.2006)
Rožnov pod Radhoštěm (20.05.2006)
Štípa (24.02.2006)
Žeranovice (03.01.2006)
Kunkovice (31.12.2005)
Velké Těšany (28.12.2005)

[Akt. známka: 1,00 / Počet hlasů: 2] 1 2 3 4 5

| Vložil: Petr Veselý | Počet komentářů: 778 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

Stránky Kruhu přátel Technického muzea v Brně (TMB) sekce větrné mlýny
Vytvořeno pomocí phpRS - redakčního systému.