※ větrné mlýny v českých zemích ※
▫▫▫ webík pro potěchu oka i ducha ▫▫▫

Motto: Větrné mlýny bývaly v naší minulosti symbolem pokroku,
             možná by jimi mohly být i dnes.                                autor

<x11>Sbírka</x11>

Proč povětrník?

Vydáno dne 12. 01. 2006 (3598 přečtení)

Mlýny, větřáky, větrníky...
Slovo mlýn je indoevropského původu a zní v mnoha světových jazycích podobně jako v češtině. Například v němčině se mlýn řekne mühle, v angličtině mill, v ruštině mělnica, v latině mola, v holandštině molen.

Spojení větrný mlýn není však jediným používaným termínem v češtině. V běžné hovorové mluvě nebo nářečí se větrné mlýny obvykle označují mnoha jinými zbůsoby. V závislosti na různých zeměpisných nebo národopisných regionech se setkáváme s názvy větřák, větrák, větrňák, povětrňák, větrník, větrovec. Na těchto stránkách dávám přednost výrazu větřák, které má asi největší opodstatnění, protože na Moravě a ve Slezsku, kde se tohoto slova nejvíce používá, se také nachází nejvíce dochovalých větrných mlýnů.

Proč tedy povětrník?
Dle dochovaných zpráv a prostudovaných materiálů se velice ojediněle na několika místech používal kromě povětrňáka i výraz povětrník. V Žeranovicích v trati „Od povětrníka” stával větrný mlýn německého typu vystavěný Františkem Hlobilem v roce 1790 a obhospodařován po šest generací rodinou posledního mlynáře Julia Potůčka.
I pamětníci a starší obyvatelé Žeranovic neřekli větrnému mlýnu jinak než povětrník. Mlýn zanikl v roce 1935 kdy byl stržen.
A jelikož mé bydliště je shodou okolností nedaleko, dal jsem přednost tomuto jedinečnému názvu před všemi ostatními.



[Akt. známka: 1,00 / Počet hlasů: 1] 1 2 3 4 5

| Vložil: Petr Veselý | Počet komentářů: 444 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

Stránky Kruhu přátel Technického muzea v Brně (TMB) sekce větrné mlýny
Vytvořeno pomocí phpRS - redakčního systému.