na hist. pohlednici	Mlýn v roce 2005	interiér
Zbytky budovy se stoupami	Detail okna	Detail okna

Bývalý větrný mlýn holandského typu stojí asi 300 m severně od zámeckého parku v Budišově, v místech zvaných Větrák na Zrádném kopci. Byl postaven pro potřebu budišovského velkostatku v roce 1838. V té době byl majitelem budišovského zámku a celého panství Karel svobodný pán Baratta-Dragono. Je zajímavé, že ani v obecní kronice se nenachází žádná zmínka o stavbě či provozu větrného mlýna.

Nakonec jsme objevili zmínku v soukromém archivu - rukopis Mlynářský rod Stejskalů - větev tasovská. Rukopis věnoval „Váženému příteli panu Evženu Stejskalovi, poslednímu mlynáři na mlýně Stejskalově v Tasově na Oslavě“, Jan Padrnos z Třebíče v roce 1972. V jedné jeho části stojí:

„...Po vydání patentu byly zřízeny tyto mlýny: Tomáše Jeřábka v Náramči č. 38; Větrný mlýn na Zrádném kopci v Budišově a sice má 2 složení, 2 pily a 16 stup... Byl pro panskou potřebu vystavěn v r. 1837 a 1838...“.

Mlýn měl tedy dvě mlecí složení a poháněl dvě pily. 16 stup bylo umístěno v přístavbě na jižní straně mlýna. Stoupy byly poháněny převodním hřídelem ze mlýna a sloužily k dělání krup, proto se jim v mlynářské hantýrce říkalo krupník. Byly to mohutné tluky pohybující se za pomoci jednoduché vačky jeden sloup za druhým, přičemž jejich spodní kuželová část zapadala do stejné kuželové jamky umístěné v řadě, tzv. štoku, ve kterém bylo určité množství ječmenného zrna.

Mezi starší generací se v Budišově traduje pověst, že za prusko-rakouských válek v roce 1866 bylo vybavení mlýna včetně střechy spáleno vojskem. Od té doby již provoz mlýna nebyl obnoven.
Z nedávno objevené pohlednice z roku 1905 - 1909 vyplynula dosud neznámá skutečnost, že budova bývalého větrného mlýna sloužila nejakou dobu pravděpodobně na konci 19. a začátku 20. století jako rozhledna.
Dnes je z obytné části rekreační chalupa a bývalý mlýn připomíná jen neudržovaná věžovitá stavba.

Útlá čtyřpodlažní stavba je podobná mlýnu v nedaleké Třebíči. Mlýn však nesloužil k mletí kůry na tříslo jako ten v Třebíči. Stavba mlýna je asi 8 m vysoká, průměr půdorysu 5,5 m, průměr na vrcholu 4 m. Síla zdi je u paty až 120 cm a k vrcholu se postupně tenčí až na 40 cm. Zajímavá jsou netradiční kruhová a eliptická okénka lemovaná kamenným ostěním.

Dnes se mlýn nachází sice na vrcholku kopce, ale je ukryt za hradbou stromů. Nachází se na soukromém pozemku a je součástí rekreačního objektu. Návštěva je možná jen po domluvě s majiteli.