※ větrné mlýny v českých zemích ※
▫▫▫ webík pro potěchu oka i ducha ▫▫▫

Motto: Větrné mlýny bývaly v naší minulosti symbolem pokroku,
             možná by jimi mohly být i dnes.                                autor

<y01>Dochované</y01>

Třebíč

Vydáno dne 13. 01. 2006 (4540 přečtení)
Typ: holandský
Stav: ruina
Kraj: Vysočina
Okres: Třebíč
Využití: ruina

Třebíč
Třebíč
1934 2005

K svérázným třebíčským stavbám z minulého století patří větrník na Kanciborku. Taktéž zvaný Stařeček stojí v místní části Borovina. Lokalita v těsné blízkosti železniční trati se nazývá Kancibork a má nadmořskou výšku 440 m. Přilehlá ulice se jmenuje U Větrníku.

Byl postaven v roce 1836. Sloužil k mletí smrkové a borové kůry na tříslo, užívané místními koželuhy při činění kůží.
Koželužství bylo v Třebíči tradičním řemeslem, s cechem založeným již v 70. letech 16. stol. Po staletí mleli tříslo mlynáři. Kůže od třebíčských koželuhů byly známé svou vysokou kvalitou. Koželužské řemeslo vzkvétalo. V první polovině 19. století se však mlynáři dostali do neřešitelné situace. Stále vyšší potřeba dobře zaplaceného třísla je odváděla od mletí mouky. Pekaři jí brzy měli nedostatek. Obrátili se proto na pomoc k mlýnům vzdáleným od Třebíče i desítky kilometrů. Peníze zaplacené formanům za dovoz mouky však chtěli mlynáři získat zpět, proto zdražily chleba. Tím pochopitelně vzbudili velkou nevoli prostých občanů.

Dvě největší třebíčské koželužny patřily tehdy Františku a Karlu Budišovským. Na ně doléhaly problémy s dodávkami třísla největší měrou. Proto se rozhodli postavit nový mlýn, určený k drcení smrkové kůry. Ostatní koželuzi přijali záměr Budišovských s nadšením. Mlynáři ale pochopili, že by přišli o dobré zisky a proto chtěli stavbě mlýna zabránit.
Vážnou při musela řešit radnice, která stavbu nakonec povolila. Větrný mlýn pracoval půl století, pak jej nahradil parní drtič kůry v borovinské koželužně Budišovských.

V roce 1929 zakoupila, čtyřicet let opuštěný mlýn obec a upravila jej na provizorní byty (1932-4). Bydlení zde bylo velmi nuzné a zdravotně závadné. Proto je až s podivem, že mlýn byl jěště v sedmdesátých letech 20. století obydlen, v době socialistickým státem proklamované péče o moderní bydlení pro všechny. V roce 1977 slavila Třebíč 700. výročí vydání listiny, na níž je poprvé označena městem. Větrník byl k této významné události opraven a jeho lopatky se dokonce na krátký čas otáčely. Na veřejnost tehdy pronikla informace z radnice, že ve větrníku bude otevřena stylová kavárna a malá muzejní expozice z historie Třebíče. Nic takového se však nestalo.

Větrník, z něhož mlecí zařízení zmizelo již před stoletím, zůstal do dnešních dnů jen němým svědkem stavitelství z první půle devatenáctého věku a výrazným prvkem koloritu Třebíče.

Trojpodlažní budova mlýna má průměr u paty 8 m, je výrazně kónická a pod střechou ve výšce 10m má průměr už jen 6,2 m. Celková výška je 13,5 m. Podobá se větrníku na Zrádném kopci v Budišově. Atypická půlkulová střecha jakou na jiném větřáku nenajdeme je kryta šindelem. Budova je v dobrém stavu, bohužel ale nevyužitá.

Mlýn je nepřístupný, prohlídnout si jej můžete pouze zvenčí.


Související články:
Budišov (28.02.2006)

[Akt. známka: 2,00 / Počet hlasů: 9] 1 2 3 4 5

| Vložil: Petr Veselý | Počet komentářů: 330 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

Stránky Kruhu přátel Technického muzea v Brně (TMB) sekce větrné mlýny
Vytvořeno pomocí phpRS - redakčního systému.