※ větrné mlýny v českých zemích ※
▫▫▫ webík pro potěchu oka i ducha ▫▫▫

Motto: Větrné mlýny bývaly v naší minulosti symbolem pokroku,
             možná by jimi mohly být i dnes.                                autor

<y02>Zaniklé</y02>

Dobřenice

Vydáno dne 16. 01. 2007 (3962 přečtení)
Typ: německý
Stav: zaniklý
Kraj: Královéhradecký
Okres: Hradec Králové
Pokorný: LOKAL 55

Dobřenice
Dobřenice
Dobřenice
1880 - xylografie A. Levý,
Ottovy Čechy - díl Polabí
výřez z dobové pohlednice 1906 výřez z dobové pohlednice 1906

Kdy byl postaven větrný mlýn v Dobřenicích zatím nevíme, je však již vyznačen na plánu Dobřenic z r. 1755. Stál ve vzdálenosti asi 550 m na jihojihozápad od kostela v Dobřenicích, při silnici z Nechanic k Přelouči, při její levé straně, na staveb. parcele č. 160 na malém pahorku. Nadmořská výška lokality je 270 m. Od pamětníků se dovídáme, že kolem „povětrníku” byl trávník, oblíbené místo dětských her.

V soupise duší farnosti dobřenské z r. 1766 jsou uvedeni jako mlynáři Jan Langr, později Antonín Rozvoda, mlynář povětrný a v r. 1817 František Fendrych. Roku 1841 se uvádí jako větrný mlynář Anton Fendrich pozem. parcela č. 160 v trati U Hradečnice je mu zapsána jako dominikální. Mlýn o jednom složení a s jedním pracujícím semlel tehdy ročně kolem 800 měřic obilí různého druhu.

Posledním mlynářem byl Josef Fendrych, narozený r. 1833, zemřel r. 1909. Již v mládí uviděl hezký kousek světa, neboť vojenská služba zavedla ho až do Rumunska, kteroužto zemi rakouské vojsko v době krymské války obsadilo (1853 - 1856). Po návratu z Rumunska mlynařil až do své smrti. Zavedl nový typ pohonu podle cizího vzoru. Zrušil lopaty a stroje pak poháněla dvě lopatkovitá kola po dvou stranách povětrníku, otáčející se na svislé hřídeli. Fendrych jim říkal bubny. Pravděpodobně převedl do našich poměrů horizontální větrné kolo, jehož lopatky jsou vyplněny kůžemi, a které se používalo v přední Asii.

Dovolím si tvrdit, že větrný mlýn s tímto pohonem byl světovou raritou.

Ve mlýně se mlelo asi do r. 1900. Nemoc mlynářova a chatrný stav stavby další mletí znemožnily. Po jeho smrti mlýn osiřel a chátral. Vítr ulamoval šindele a prkna. Nejvíce zkusil povětrník za I. světové války, v noci se ztrácela prkna i zařízení. Proto tehdejší majitel čp. 46. Karel Fendrych r. 1916 mlýn zbořil a dříví zpracoval na palivo. Od 70. tých let 20. století, kdy vykopané kameny z podezdívky použil majitel sousední parcely do základů stavby své kolny, nezbyly na místě tohoto ojedinělého větrného mlýna žádné pozůstatky.

Ve vlastivědném sborníku Královéhradecko z roku 1939, ze kterého jsem informace čerpal je uvedeno, že se dochovalo mnoho vyobrazení dobřenického povětrníku. Bohužel se je, až na dvě pohlednice , nepodařilo zatím vypátrat.

Poděkování patří panu Vlastimilu Málkovi, od který mi poskytl první informace a obrázky k této ojedinělé stavbě.
Zájemcům o historii Dobřenic mohu doporučit publikaci o této obci:
Vlastimil Málek - Dějiny obce Dobřenice na Královéhradecku (od nejstarších dob do roku 1945) z roku 1996.

Související články:
Librantice (02.02.2007)
Praskačka (01.01.2007)
Borovnice - zaniklé (28.06.2006)
Sobotka (05.02.2006)

[Akt. známka: 1,00 / Počet hlasů: 4] 1 2 3 4 5

| Vložil: Petr Veselý | Počet komentářů: 471 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

Stránky Kruhu přátel Technického muzea v Brně (TMB) sekce větrné mlýny
Vytvořeno pomocí phpRS - redakčního systému.