※ větrné mlýny v českých zemích ※
▫▫▫ webík pro potěchu oka i ducha ▫▫▫

Motto: Větrné mlýny bývaly v naší minulosti symbolem pokroku,
             možná by jimi mohly být i dnes.                                autor

<y02>Zaniklé</y02>

Světlá

Vydáno dne 26. 05. 2007 (2503 přečtení)
Typ: holandský celodřevěný
Stav: zaniklý
Kraj: Jihomoravský
Okres: Blansko
Burian: 543

Světlá

Snímek z archivu NPÚ Brno


Světelský větrný mlýn stával přibližně 200 metrů severně od Přívěsti (místní část Světlé) nad silnicí směrem na Cetkovice, na mírném návrší v místech nazývaných Kopaniny o přibližné nadmořské výšce 452 m. Šlo o pozemkovou parcelu číslo 603 a stavební parcelu číslo 93 – větrný mlýn.

Postavil jej někdy kolem roku 1898 – 1899 Josef Dřevo, mlynář z Přívěsti č.p. 23. Za manželku měl Vincencii, se kterou měl syna Josefa. Když Vincencie Dřevová ovdověla, znovu se provdala za Tomáše Ščudlu z blízkého Horního Štěpánova. Po Ščudlovi koupil mlýn jistý Pluháček také z Horního Štěpánova. Pro něho však byl mlýn poněkud z ruky, takže jej měl v pronájmu Josef Kostík z Přívěsti č.p. 21. Ve třicátých letech 20. století už větrné mlýny neměly perspektivu, všude se mlelo ve vodních nebo elektrických válcových mlýnech, a tak jej chtěl Pluháček prodat. Podle pamětníků byl ve fi-nanční tísni a mlýn „někde až ve Světlé” mu nevyhovoval. Nabízel ho i na prodej světelskému hostinskému Karlu Dokoupilovi, ale ani za cenu dřeva ho nikdo za velké peníze koupit nechtěl. Říká se, že proto mlýn pojistil a zapálil, z čehož pak možná získal nějakou tu korunu. O zániku mlýna je zápis v kronice obce Světlé a Přívěsti, jehož doslovný opis zní: „23. prosince 1936 kol 10 hodiny večer vyhořel dřevěný větrný mlýn na Kopaninách, jehož posledním majitelem byl Pluháček z Horního Štěpánova. Katastr obce Světlé nad silnicí změnil tím svou tvářnost a jest litovati, že tato jedinečná krajová zvláštnost byla zničena.”

Větrný mlýn u Světlé měl nejen neobvyklou konstrukci stavby, holandského typu s pevným dřevěným tělesem s osmiúhelníkovou základnou. Takováto stavební konstrukce mlýna byla před časem lokalizována i v nedaleké obci Drválovice u Vanovic. Byl už od samého počátku postaven jen ke šrotování. Jelikož Světlá nebyla dlouho elektrifikována (elektřina zde byla zavede-na až 18. 12. 1937), šrotoval mlýn obilí hlavně pro světelské obyvatele. Místní lidé mu zde říkali mlének, zřejmě i kvůli jeho menším rozměrům než mají klasické zděné mlýny tohoto typu.

Výzkum a obnova mlýna
V roce 2003 se u příležitosti setkání rodáků v obci zrodila myšlenka znovuobnovení větrného mlýna ve Světlé. Jelikož mlýn vyhořel v prosinci roku 1936, žilo ještě několik pamětníků, kteří si na tuto unikátní technickou památku pamatovali z dětských let.
Do zaznamenávání vzpomínek se tehdy pustil autor tohoto článku, který se zabývá historií a národopisem Malé Hané. Vyslechl řadu pamětníků z obce a okolí a prozkoumal materiály uložené v archívech a v různých jiných státních institucích. Velice mu také pomohly záznamy o větrném mlýnu z dřívějších dob, které pořídil od těch pamětníků, kteří již v předchozích letech zemřeli. Po půlročním bádání se podařilo zjistit, že se jednalo o velmi atypický větrný mlýn holandského typu s pevným dřevěným tělesem a osmiúhelníkovou základnou, kde se proti větru natáčela jen střecha s perutěmi. Následně autor sepsal stručnou historii mlýna, která vyšla jako příloha místních Světelských listů a rovněž i jako článek ve Vlastivědných listech Boskovicka.
Autor článku podílející se aktivně na obnově této technické památky postavil v roce 2004 model světelského větrného mlýna v přibližném měřítku 1:25. Pro vznikající projekt na obnovu mlýna v krajině tak i pro tento model jsou pramenem dokládající vzhled stavby hlavně dvě velmi kvalitní fotografie z památkového ústavu. Z těch se také poměrovým způsobem získaly přibližně všechny potřebné rozměry větrného mlýna.

Některé občany tento model a historie mlýna natolik inspirovala, že se připojili k myšlence znovupostavení jeho repliky na původním místě „Na Kopaninách”. Toto místo si do dnešních dnů zachovalo i dominantní polohu u obce mimo zástavbu domů uprostřed volných polí, a je viditelné ze vzdálených obcí Malé Hané.
Následně iniciátor celé myšlenky obnovy mlýna Jiří Pokorný společně se světelským tesařem Josefem Hartlem započali s kreslením výkresové dokumentace. Tato práce trvá doposud, jelikož zvláštnost světelského větrného mlýna byla na našem území tak veliká, že problém nastává s některými technickými detaily v konstrukci stavby. Je tedy nutné pátrat po analogických mlýnech v zahraničí, s čímž již velmi pomohl Ing. Jan Doubek z Přerova. Kontaktoval své kolegy z mezinárodní společnosti zabývající se mlýny (TIMS), odkud zareagoval pan Andreas Düntsch z Německa a poskytl výkresovou dokumentaci k podobnému dvanáctibokému dřevěnému větrnému mlýnu z německé obce Staucha.

V současné době se stanovují co nejpřesněji vnější rozměry světelského mlýna. Tímto procesem se zabývá RNDr. Květoslava Prudilová ze Stavební fakulty VUT Brno, která pomocí fotogra-metrie získává z dochovaných fotografií půdorys a nárys stavby. Výpočtem vnitřního technického zařízení se zabývá Ing. Eduard Dokoupil ze Světlé.
Přes veškerá úskalí, která provází obnovu větrného mlýna ve Světlé, doufají všichni příznivci, že se výkresová dokumentace k rekonstrukci tohoto pozoruhodného zařízení zpracuje, a časem se i větrný mlýn postaví na původním místě „Na Kopaninách”. Replika této technické stavby by tak mohla připomínat nápaditost a zručnost našich předků v oblasti Malé Hané.

JIŘÍ POKORNÝ - Světlá

Související články:
Halladayova turbína v Miroslavi (24.09.2010)
Borkovany (14.07.2007)

[Akt. známka: 5,00 / Počet hlasů: 1] 1 2 3 4 5

| Vložil: Petr Veselý | Počet komentářů: 89 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

Stránky Kruhu přátel Technického muzea v Brně (TMB) sekce větrné mlýny
Vytvořeno pomocí phpRS - redakčního systému.