Text byl vytvořen pro zpravodaj města Miroslav. Pojednává o stavu nám známých informací o větrném mlýnu s Halladayvou turbínou v Miroslavi a výzvou k jejich upřesnění.

Kde stály větrné mlýny?

Na území Čech a Moravy je dokumentováno kolem 1000 lokalit, na nichž stávaly větrné mlýny. Většinou to byly mlýny dřevěné, méně častější byly zděné s otočnou střechou a rotorem, tvořeným většinou čtyřmi, méně často 5 – 6 „křídly“. Unikátem byly větrné mlýny s tzv. Halladayovou turbínou. Dochoval se jediný v obci Ruprechtov, jehož turbína je díky nevšednímu zájmu majitelů a s pomocí odborníků z Technického muzea ve zcela funkčním stavu. V literatuře byly citovány další mlýny s Halladayovou turbínou v obcích Sivice a Tvarožná, východně od Brna.

Pohled z věže kostela SZZ směrem přes město na linii vyvýšenin na horizontu 1905). Na nezalesněné linii stavba mlýna, odesilatel pohlednice obraz doplnil vepsanou informací „tady je ten vetrny mlyn co ma Emil”	Kombinovaná pohlednice (4 záběry) „Gruss aus Misslitz“ datovaná odesilatelem na líci 16/2 98 (ze sbírky Stanislava Práta)	Zvětšený výřez části pohlednice (2) – „Windmühle”

Díky sběrateli pohlednic s tematikou větrných mlýnů Stanislavu Prátovi, členu sekce větrné mlýny Kruhu přátel Technického muzea v Brně z Velkých Pavlovic, byl však nedávno objeven výskyt další, dosud v literatuře nezmíněné Halladayovy turbíny na zděném mlýnu, stávajícím vedle klasického dřevěného větrného mlýna nad obcí Miroslav na Znojemsku. Ani jeden z těchto mlýnů se nedochoval, není známá ani jejich přesná lokalizace. Staré pohlednice jsou však dokladem jejich existence, a co víc, ze záběrů je jasně patrné, že jeden mlýn byl vybaven právě Halladayovou turbínou. Pohlednice, které existenci obou mlýnů dokumentují, jsou z let 1898 a 1904. Na další pohlednici z roku 1905 je celkový pohled na krajinu s ručně připsanou informací odesilatele „tady je ten větrny mlyn co ma Emil“. Tato pohlednice je cenná tím, že obsahuje informaci, odkud byl pohled na Miroslav pořízen: „Misslitz vom Kirchturm gesehen“ – takže z věže kostela. Mlýn vyčníval nad mírně zvlněnou linií kopců ležících asi 3 km severozápadně od centra Miroslavi, jejichž terén je však v současnosti při pohledu z obce zalesněn. Přesnou polohu mlýna by bylo možné upřesnit porovnáním současné podobně komponované fotografie, pořízené ze stejného místa a následným dohledáním v terénu. Užitečným zdrojem informace by byly i historické katastrální mapy, v nichž bývaly větrné mlýny občas zakresleny.

Kombinovaná pohlednice „Gruss aus Misslitz“ (2 záběry) datovaná odesilatelem na líci 18/10 1904 (ze sbírky Stanislava Práta)	Zvětšený výřez části pohlednice (2) – „Windmühle” – dva větrné mlýny, 11 postav (rodina mlynáře?)

Právě Halladayovy turbíny lze považovat za vrchol v konstrukci rotorů větrných mlýnů. Kromě větrného mlýna v Ruprechtově lze funkční repliky této turbíny vidět například u benzinové čerpací stanice ČAS na okraji Znojma nebo nad nákupním areálem u Olomouce, vedle dálnice na Ostravu. U Znojma tato turbína pohání 6 kW generátor, dodávající proud k ohřevu vody, u Olomouce jde jen o poutač na vysoké příhradové konstrukci.
Problematikou větrných mlýnů, jejich dokumentací, případně záchranou a popularizací tohoto druhu technických památek se zabývá v současnosti nejaktivněji sekce větrné mlýny Kruhu přátel Technického muzea v Brně. Uvítáme všechny informace a materiály, které se možná mezi občany Miroslavi a okolních obcí dochovaly. O dalších podrobnostech a průběhu pátrání budeme informovat.

Břetislav Koč, Stanislav Prát,

Pohlednice ze sbírky Stanislava Práta