※ větrné mlýny v českých zemích ※
▫▫▫ webík pro potěchu oka i ducha ▫▫▫

Motto: Větrné mlýny bývaly v naší minulosti symbolem pokroku,
             možná by jimi mohly být i dnes.                                autor

<x12>Z tisku</x12>

Větrný mlýn nebo kýč? II.

Vydáno dne 02. 06. 2007 (4853 přečtení)
V minulém čísle Hasačerta jsem Vám přiblížil dva nepříliš zdařilé pokusy o repliky větrných mlýnů. Prvním byl dřevěný větrný mlýn v soukromém skanzenu v Červeném Újezdě nedaleko Prahy, který spíše připomíná ty stavbičky do zahrady, které můžete zakoupit spolu s trpaslíky blízko našich hraničních přechodů a s větrným mlýnem má opravdu pramálo společného. Druhým pak zděná rozhledna Bukovanský mlýn u Kyjova, který se svojí hmotou vymyká jakémukoli typu mlýna u nás a větrné kolo je na této rozhledně jakoby navíc. Dnes, ve druhém pokračování úvahy, Vás seznámím s dalšími třemi novými stavbami.

Případ číslo 3
Větrný mlýn v Podkrušnohorském zooparku Chomutov

Replika větrného mlýna vznikla v areálu Podkrušnohorského zooparku v Chomutově jako součást plánovaného skanzenu. Stavba by měla být přizpůsobena pro vytvoření expozice zvířat, která obývají lidská obydlí. V přízemí bude umístěna expozice zaniklých obcí Krušnohoří. Potenciál několika set tisíc návštěvníků zooparku by měl pomoci k připomenutí historie a přiblížení jedné z nosných myšlenek pro vybudování severní části parku. V prvním patře se návštěvník seznámí s druhy, které jinak skrytě žijí na půdách, ve sklepech a stodolách. To je například kuna skalní, dnes vzácná krysa domácí, poštolka, holub, sova pálená, sýček obecný, vybraný druh netopýra. Expozici by bylo možno doplnit některými druhy bezobratlých , jako je šváb, mol, potemník atd. Ve druhém patře je zatím instalováno palečné kolo s cévím a hlavní hřídelí a malé nekompletní mlýnské složení poháněné zespoda.

Chomutov
Chomutov
Chomutov
Chomutov
Zbrusu nový větrný mlýn
s pozadím chomutovských paneláků
interiér mlýna

Mlýn byl dostaven na podzim roku 2006 podle projektu Ing. Arch. Jaroslava Pachnera a projektanta Petra Vachulky za finanční účasti města a EU (rozpočet 2,2 mil. Kč). Do dnešního dne však díky neúplné expozici nebyl otevřen veřejnosti.
Mlýn by měl být využit při akcích (např. Den země) kdy bude návštěvník moci shlédnout jak se dříve mlelo obilí a z mouky se pak na statku upeče chléb či buchty. Odvážnější si bude moci vyzkoušet jak namáhavá práce mlynáře byla.

Osmimetrová kuželová stavba je zakončena 4 m vysokou šindelovou střechou, která se otáčí na kolečkách po kolejnici usazené na obvodové zdivo. Mechanizmus natáčení je pomocí dřevěného táhla, spojené trámovou kostrou se střešní konstrukcí, které umožňovalo otáčení střechy přímo ze země. Tady však až k zemi nesahá. Tohle u nás ojedinělé technické zařízení je známo jen z větrného mlýna v Lesné na Znojemsku a bylo patrně převzato od našich jižních sousedů, kde je dodnes zachováno na větrném mlýnu v rakouském Retzu (zde se nazývá krühewerk). Celková výška stavby je 12,5 m, průměr u země 8,6 m průměr u koruny zdiva 5 m. Mlýn má pouze jedny dveře. Stavbu narušuje odlišná velikost a nestejný počet oken v jednotlivých podlažích. V úrovni prvního patra je instalována montážní plošina pro snadnou manipulaci s větrným kolem, tento podstatný detail není znám na žádném z našich mlýnů. Větrné kolo je na tak velkou stavbu malé (průměr cca 9 m) a má zajímavé lopaty. Jsou zalomeny jako u slezských mlýnů pro lepší využití vzdušného proudění, ale na její delší straně.

Ve druhém patře na hřídeli se nachází malé dvoumetrové palečné kolo s brzdou, cévové kolo, hlavní hřídel a malé mlecí složení (cca 60 cm) bez lubu, poháněné zespoda a usazené v ocelovém rámu s malinkou násypkou. Zbytek mlecího zařízení má být doplněn v průběhu letošního roku.

Jelikož se v nejbližším okolí Chomutova žádný větrný mlýn nedochoval a i historické prameny jsou skoupé na obrazový materiál o těch zaniklých, museli se chomutovští poohlédnout za hranicemi. Předlohou k chomutovskému větrnému mlýnu se tak stal mlýn v německé obci Reichstädt na druhé straně Krušných hor, který místní nadšenci v roce 1985 zrekostruovali. Bohužel ani tato rekonstrukce podle fotografií, které jsem měl možnost shlédnout, nedopadla z odborného hlediska nejlépe a tak replika chomutovské stavby je tím částečně ovlivněna.

Chomutovským však nelze upřít výborný nápad s ukázkami mletí a následnými ochutnávkami čerstvě upečeného chleba či buchet, což se praktikuje na mnoha větrných mlýnech v zahraničí, například v Holandsku a Německu není zvláštností. Rád bych tento podnikatelský záměr viděl i na některém z našich dochovaných větrných mlýnů. Přestože tato stavba v Chomutově zásadně deformuje pohled laika na podobu českého větrného mlýna, přeji zooparku hodně spokojených návštěvníků, kterým expozice přiblíží život a práci větrného mlynáře.

Případy číslo 4 a 5 - Halladayovy turbíny ve Znojmě a Olomouci

Kolem roku 2002 vyrostla na východním znojemském předměstí v areálu benzínové stanice Halladayva turbína. Je to přesná kopie jediné dochované evropské turbíny v Ruprechtově na Vyškovsku a byla dokonce vystavěna podle stejného projektu. Slouží údajně k napájení čerpadla a vytápění nedalekého soukromého bazénu. Turbína je nevhodně posazena na stožáru moderní konstrukce a i umístění v docela hlubokém dolíku pod městem neslibuje zamýšlený výkon.

Olomouc
Olomouc
Znojmo
Znojmo
Hanácký statek Olympia Olomouc Znojmo

Ze stejného projektu vznikla v roce 2005 i nová dominanta nad nákupním centrem Olympia u Olomouce. Stavba je prý stylizována do podoby hanáckého statku. Nevím, mě spíše připadá jako severoamerická farma a toto přesvědčení umocňuje i ona na vysokém příhradovém stožáru instalovaná Halladayova turbína. Projíždíte-li náhodně kolem, prakticky vždy je možné spatřit turbínu v provozu. Škoda jen, že nemá žádné využití a slouží jen jako reklamní poutač.

Stejně jako v minulém článku u větrných mlýnů v Červeném Újezdě a Bukovanech mi nezbývá než konstatovat, že tyto turbíny jsou dílka kohosi kdo na to má peníze, chce se pochlubit, ale historická a estetická hodnota ho příliš nezajímá.

Petr Veselý

Související články:
Větrný mlýn nebo kýč? (14.08.2006)

[Akt. známka: 1,00 / Počet hlasů: 2] 1 2 3 4 5

| Vložil: Petr Veselý | Počet komentářů: 2205 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

Stránky Kruhu přátel Technického muzea v Brně (TMB) sekce větrné mlýny
Vytvořeno pomocí phpRS - redakčního systému.