※ větrné mlýny v českých zemích ※
▫▫▫ webík pro potěchu oka i ducha ▫▫▫

Motto: Větrné mlýny bývaly v naší minulosti symbolem pokroku,
             možná by jimi mohly být i dnes.                                autor

<x12>Z tisku</x12>

Větrný mlýn nebo kýč?

Vydáno dne 14. 08. 2006 (7060 přečtení)
Více jak jedno desetiletí v tržní ekonomice sebou přineslo, co se týče větrných mlýnů, i některé negativní jevy. Vzrostl počet lidí - podnikatelů, pro které není problém postavit jakoukoliv stavbu za jakékoliv peníze. Na přelomu tisíciletí tak na našem území vzniklo několik zbrusu nových staveb, které se tváří jako větrný mlýn. Podívejme se spolu na dva z nich.

Případ číslo 1 - Větrný mlýn v Červeném Újezdě

Červený Újezd Větrný mlýn je součástí areálu skanzenu u nově zbudovaného hradu (v letech 2001-2) v Červeném Újezdě nedaleko Prahy. Areál skanzenu i hrad je přístupný veřejnosti po zaplacení vstupného, a to jak s průvodcem, tak i bez něj. Hradní areál je velice pěkně upraven a spolu s restauracemi, salonky a okolím je využíván ke společenským akcím.

Co na to povětrník?
Už jen na první pohled je jasné, že je to „dílko” kohosi, kdo na to měl peníze, ale chyběl mu někdo, kdo by „hlídal” projekt a pak i vlastní realizaci. A také výrok o tradičních řemeslných postupech na internetových stránkách hradu zní velmi lacině a nebál bych se říci, že je to přímo naprostá lež.
Větrný mlýn je umístěn uprostřed malého skanzenu mezi ostatními stavbami na vysušených bažinách a obklopen skoro ze všech stran topoly.
Dále vyjmenuji jen podstatné rozdíly mezi tímto paskvilem a dochovanými dřevěnými větrnými mlýny (poznámky v závorkách). Zdejší dřevěná stavba je menší a má rozměry půdorysu 3 x 3 m a výšku 5,5 m a je na rozdíl od dochovaných dřevěných větrných mlýnů jednopatrová! Schody na pavláčku a samotná pavláčka jsou umístěny z boku stavby (vždy zezadu). Střecha je pokryta pálenou taškou (vždy šindelem). Lopaty perutí jsou pobyty deskami (zapeřují se tenkými destičkami) Stavba postrádá jakoukoliv vnitřní kostru (klec), na které by se mohla otáčet. Vynechány byly veškeré hlavní trámy. V přízemí stavby je umístěna moučnice sbitá z palubek a opatřená nesmyslně nápisem mlýnice (což je ve skutečnosti prostor, v kterém se nachází mlýnské složení) a neidentifikovatelným převodem a je doplněna původním čelem z nějaké staré moučnice.
V prvním patře do kterého je přístup přes pavláčku je natěsnána násypka s lubem bez mlecích kamenů z nějakého vodního mlýna a nové paleční kolo o průměru do 1,5 m na kovové (vždy dřevěná) hřídeli postrádá jakoukoli brzdu. Cévní kolo je velmi zjednodušeno a nahrubo vysekáno ze špalku. No a nakonec nápis nad dveřmi v přízemí - „Větrný mlýn ze severních Čech” je už úplně mimo. Dřevěné větrné mlýny se nejvíce vyskytovaly ve Slezsku a také na Hané. Pokud tedy zůstaneme v Čechách, tak jedině v těch východních.

Ostatní stavby ve skanzenu, například vodní stoupa, pravděpodobně dopadly stejně, ale nechci je zde hodnotit. Na stodole nebo seníku snad nejde co zkazit.

Záměrem majitele bylo postavit jeho stylem historizující objekt vycházející z tradičních řemeslných postupů a odpovídající nárokům současnosti - myslím, že se mu to dokonale povedlo. Já jsem musel zážitek s téhle stavby hodně dlouho rozdýchávat a doufám, že mě nebude v noci strašit jako noční můra.


Případ číslo 2 - Bukovanský větrný mlýn

Bukovany jsou malá obec, která se nachází 4 km severně od jihomoravského Kyjova. V letech 2003-04 zde díky snahám rodáka ing. Josefa Kouřila vyrostla během 7 měsíců replika „větrného mlýna”. Pan Kouřil si prý splnil sen, který měl při zakládání svého obchodu s hračkami v roce 1992, že až vydělá peníze, postaví si větrný mlýn. Svou inspiraci čerpal údajně v Holandsku.

Budova rozhledny bude součástí areálu sestávajícího ze slovácké chalupy, Bukovany vinného sklepa s rotundou, domků řemesel, slováckého stavení, dětského hřiště, podia, tanečního parketu a parkoviště. V současnosti probíhají jednání o dostavbě celého areálu. Stavět by se mělo začít v dohledné době... V přízemí objektu se nachází reprezentační místnost s krbem, sloužící Mužskému sboru Bukovany jako zkušebna. První patro plní účel výstavní místnosti pro prezentaci uměleckých děl, obrazů a keramiky. Ve druhém patře je k vidění průřez historií obce Bukovany, výstava starých užitkových předmětů a fotografií ze života obce. Stavba je vysoká 15 m a v její nejvyšší části se nachází rozhledna. Rozhledna postavená v Bukovanech byla zpřístupněna veřejnosti 1.5.2004.

Co na to povětrník?
Stavba má tvar komolého velmi vysokého kužele. V našich zemích nikdy nic podobného neexistovalo - na jižní Moravě a v oblasti uherskohradištska byly stavby větrných mlýnů holandského typu vždy jen válcového tvaru. Pro oblast je spíše typičtější dřevěný mlýn německého typu. Nejbližší lokalita na níž stál mlýn byl vzdálen od této rozhledny necelých 900 m SSZ na katastru obce Nechvalín a byl to právě větrný mlýn německého typu, tedy dřevěný.
Příklad prý si vzal majitel z holandských mlýnů, ale těžko byste hledali v Holandsku jediný, byť jen vzdáleně, podobný tomu bukovanskému. Netypická jsou rovněž nesymetricky uspořádaná okna a také střecha ve tvaru šestibokého jehlanu. Potud by ještě bylo vše v pořádku, kdyby budova zůstala rozhlednou. Ale atrapa větrného kola poháněná elektromotorem dodává stavbě tu pověstnou třešničku na špatném dortu či nasazuje rozhledně tu nesprávnou korunu. Anebo se také dá při pohledu na mlýn říci, že jste dostali pěstí do oka. Ono totiž i jen samotné použití termínu „větrný mlýn” je vlastně nesmysl, protože jde jen o víceúčelový objekt, který má svojí architektonickou hmotou a napodobeninou větrného kola připomínat větrný mlýn, ale k mletí není určený a ani by tak sloužit nemohl.

Snahou majitele bylo vytvořit muzejní expozici a centrum kulturního vyžití v obci, což se mu zajisté podařilo. Obec si zase slibuje, že jim rozhledna pomůže v rozvoji turistiky a snížení nezaměstnanosti na Kyjovsku. Mlýn je napojený na cyklistické vinařské stezky, leží mezi vinohrady a pro turisty se může stát lákadlem.

Co říci závěrem?
Oba „větrné mlýny” vypadají už na první pohled hodně konzumně a velmi podstatným způsobem deformují pohled veřejnosti na větrné mlýny v českých zemích. V obou případech je jisté, že investor měl svým způsobem dobrý nápad, ale provedení za ním velmi pokulhává. V prvním případě realizace dopadla naprosto katastrofálně.
Nicméně oběma projektům přeji hodně návštěvníků, kteří se přijedou podívat jak větrný mlýn opravdu nemá vypadat.


Konstrukci větrného mlýna dřevěného tak i zděného můžete prostudovat v samostatých článcích.

Související články:
Větrný mlýn nebo kýč? II. (02.06.2007)

[Akt. známka: 4,76 / Počet hlasů: 51] 1 2 3 4 5

| Vložil: Petr Veselý | Počet komentářů: 1898 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

Stránky Kruhu přátel Technického muzea v Brně (TMB) sekce větrné mlýny
Vytvořeno pomocí phpRS - redakčního systému.