※ větrné mlýny v českých zemích ※
▫▫▫ webík pro potěchu oka i ducha ▫▫▫

Motto: Větrné mlýny bývaly v naší minulosti symbolem pokroku,
             možná by jimi mohly být i dnes.                                autor

<x02>Konstrukce</x02>

Údržba a konzervace památek

Vydáno dne 18. 04. 2009 (7239 přečtení)
Praktické zkušenosti z dlouhodobé péče o větrný mlýn v Kuželově
Toto téma je velice rozsáhlé a složité. Většinou se konzervací a údržbou materiálů zabývají celé knihy, my se však zaměříme na část, která nás nejvíce zajímá, a to údržba materiálů, které převažují na větrných mlýnech. Samozřejmě v krátkém příspěvku neprobereme všechny materiály, pouze ty nejčastěji se vyskytující. Na mlýnech holandského typu budou převažujícími materiály kámen, cihly, dřevo, kov, sklo a jako doplňující pak kůže, textil a papír.

Na větrných mlýnech celodřevěných tzv. beraního typu hlavním materiálem bude dřevo, kov, kámen, doplňujícím pak kůže, textil a papír. Samozřejmě je možné na mlýnech nalézt spoustu dalších druhů materiálů, často souvisejících se životem na mlýně. Na větřácích holandského typu je to samozřejmě kámen, cihla, zdící směsi, hlína, materiály korpusu mlýna.

KuželovZásady údržby jsou víceméně jasné, doporučujeme dodržovat při opravách a rekonstrukcích zásadu používání shodného materiálu a technologického postupu, ovšem je-li to možné a v našich silách. Důležité je také rozhodnutí, zda mlýn budeme udržovat v současné podobě, či jej zrekonstruujeme do podoby z určitého období (tak jak vypadal např. převážnou část své existence). Zde postupujeme podle dostupné historické dokumentace.

Při rekonstrukci větrného mlýna holandského typu je dobré si pozvat statika, který celou stavbu zkontroluje z hlediska statiky stavby. Při opravách korpusu pak např. výměnu narušených cihel nebo kamenů provádíme jen v nezbytné míře. Tam, kde nejsou nosným prvkem je můžeme ponechat, proti dalšímu chátrání je lze ochránit penetračním nátěrem, kterých je na trhu několik. Zde si dáváme pozor na množství penetrátu, postupujeme pomalu a necháme prostředek působit dostatečně dlouho, jinak při rychlé práci hrozí nenasycení cihly či kamene a jeho další chátrání. Opravu omítky (je-li mlýn omítnutý) provádíme materiálem s původním složením, můžeme přidat trochu cementu na její zpevnění. Nebojte se odlišné barvy nově opravené části, historické fotografie i zkušenosti praví, že opravy se vždy, a v dřívějších dobách pak zvláště, dělaly za chodu mlýna běžně dostupným materiálem. Velice často jsou základy těchto mlýnů provedené z kamene, ale na hlínu. To např. v Kuželově zapříčinilo neustálé pronikání myší a jiných škůdců do mlýna. Tomu lze zabránit tím, že bez poškození základů, vykopeme před mini okolo mlýna drážku o hloubce cca 50 cm (šířka cca 20-30 cm) a vybetonujeme límec vrchem přiléhající ke korpusu mlýna. Do betonu přidáváme rozbité sklo. Počet výskytu hlodavců se tak radikálně snížil. Je-li korpus mlýna z vyspárovaných cihel, nebojíme se použít na nové vyspárování cementovo-vápennou směs. Osvědčilo se nám přidání do této směsi malého podílu fungicidu např. Lastanoxu. Místa takto ošetřená mnohem déle odolávají proti nejen vymývání vodou, ale i proti různým čmelíkům, vosám, vosičkám apod., které si ve spárách velice rády staví hnízda a zeď velice nepříjemně narušují. U výše zmíněných materiálů je údržba víceméně jednoduchá. Mnohem složitější a náročnější je pak údržba dřeva. U větřáků beraního typu je to převažující materiál. Taktéž ploty, technologické vybavení mlýnů je převážně ze dřeva. Zde postupujeme diferencovaně. Jiný postup volíme pro údržbu dřeva v interiéru a jiný pro exteriér.

KuželovV interiéru používáme prostředky nebezpečné červotočům a tesaříkům, nikoliv člověku. V exteriéru pak můžeme být tvrdší, pozor, nesmíme ale poškozovat životní prostředí. Velice účinná metoda proti dřevokazům (ať už houbám nebo broukům) je dlouhodobé odpařování speciálního prostředku na bázi Lastanoxu. Údržbu tímto způsobem však mohou provádět jen specializované firmy. Je velice náročná, drahá, ale také účinná. Mlýn je potřeba na dobu jednoho až dvou týdnů během aplikace chemikálie dokonale zatěsnit, po aplikaci pak člověk nesmí pobývat v prostorách mlýna delší dobu (asi jeden měsíc). Pro nás je vhodnější metoda jednodušší, a to štětec, injekční stříkačka a dlouhodobý nekompromisní (tím myslím nepřetržitý) boj. Pro vnitřní prostory tedy použijeme nátěr napadených míst Lastanoxem (např. typ D). Ten je účinný jak proti broukům, tak zvláště proti houbám. Je dobré s ním preventivně ošetřit i méně viditelná místa, kde by se mohla vyskytnou nejzákeřnější houba dřevomorka. Ta je pak v případě výskytu likvidovatelná pouze důsledným vyseparováním napadených dílů a jejich spálením. Velice účinné je také její ničení ozařováním, existují i přenosné zářiče. Je to však opět nákladná a dlouhodobá záležitost a může ji provádět pouze specializovaná firma. Proti červotočům a jiným dřevokazným broukům se nám osvědčila metoda spočívající na důsledném sledování výskytu těchto brouků a jejich individuální likvidace. Zní to hrozně, ale věřte, že tímto způsobem jsme brouky na větřáku v Kuželově prakticky zlikvidovali. Ideální doba je těsně před jejich výletem (2x do roka), ošetřujeme dírku po dírce např. červostopem či jinými prostředky k tomu určenými. Účinnost těchto přípravků je zhruba stejná. Je to velice pracné, ale velice účinné. Samozřejmě ošetříme dřevo preventivně i nátěrem plošným, broukům pak dřevo méně chutná. Menší dřevěné předměty je možné ošetřit v případě aktivního brouka např. pečením v troubě či mikrovlnné troubě při cca 160 oC (v mikrovlnce pozor na kovové části!). Tuto metodu lze doporučit pouze pro zkušené pracovníky, dřevo nesmí hořet, ani uhelnatět.
Ještě bych uvedl metodu odzkoušenou kolegy ve skanzenu v Rožnově. Je známo, že dlouhodobě obývaná stavení mají výskyt dřevokazů minimální. Brouci mají rádi klid. Kolegové zkusili frekvenční metodu na neobývaných staveních. K tomu je nejvhodnější hudba. Nakonec zjistili, že nejúčinnější metodou vyhánění brouků ze stavení je – pouštět jim heavy metal. Po týdnu se brouci odstěhovali. To je jen ukázka snahy zbavit se účinně dřevokazů i jinými metodami.

KuželovMnohem složitější a náročnější je ochrana a konzervace dřeva v exteriéru. Zatímco v interiéru si frekvenci či dobu ošetřování můžeme zvolit podle výskytu dřevokazů a stavu dřevěných nebo dřevo obsahujících předmětů, četnost ošetření nebude tak vysoká jako venku. Pro ošetření dřeva v exteriérech se nám osvědčilo zvolení si periody zásahu (na základě dřívějších zkušeností). Např. dřevěná střecha mlýna jednou za pět roků (± 1 rok), plot pak stačí jednou za deset roků. Samozřejmě to není nehnutelné, dobu je možné také upravit dle počasí panujícího v mezidobí. Např. časté deště vymývající dřevo periodu zkrátí, naopak více sluníčka periodu prodlouží. Zde hraje důležitou roli i pravidelná kontrola stavu dřeva a to i hloubková. Na údržbu dřevěných plotových sloupků se nám osvědčilo jejich opálení podzemní části nad ohněm a nátěr celého sloupku naší směskou. Po osazení pak jeho nadzemní část ošetřujeme stejně jako zbytek plotu směskou. Taktéž ostatní dřevěné součásti venku ošetřujeme naší směskou, která se nám velmi osvědčila. Tvoří ji 8 dílů Karbolinea jantarového, dva díly vyjetého oleje a jeden díl tvořený směsí půl na půl z Červostopu a Lastanoxu D. Samozřejmě při ošetřování např. dřevěného sedění vynecháme olej. Velký problém je také neustálé zarůstání kamenné plochy před mlýnem trávou. Zde se osvědčil Randap. Velké náletové rostliny v areálu pak ošetřujeme Randapem individuálně injekční stříkačkou přímo do rostliny.

KuželovDalším důležitým a hojným materiálem je železo v různých svých podobách. Hřídele ošetřujeme na pohyblivých částech vazelínou (vynikající je stará žlutá ruská tanková vazelína), na nepohyblivé části pak používáme nástřik Konkoru. Je-li díl zkorodovaný, odrezíme jej běžně dostupným odrezovačem (pozor – tekuté odrezovače jsou náročnější na aplikaci, jednoznačně však účinnější než pasty) a podle funkce opatříme antikorozním nátěrem základovým, pak klasickou vrchní barvou. Jiné pak např. ošetříme vazelínou, nástroje do expozice (sekery, hoblice apod.) pak černíme. Špatně dostupné díly ošetříme nástřikem speciálního Konkoru, takže díl vypadá jako mastný rezavý kus, koroze je však zastavena. Toto jsou základní materiály, které nás nejvíce trápí. Na mlýnech se často vyskytují i jiné kovy např. hliník, zde je však údržba trochu náročnější, hodně záleží na stupni poškození a lze se o ní dočíst v příslušné literatuře. Údržba, ošetřování a konzervace jiných materiálů na mlýnech se vyskytujících jako jsou kůže, textil, fotografie a papír lze při běžném poškození provozem ošetřovat běžnými postupy, v případě napadení např. plísněmi jde o práci velice specializovanou, kterou je lepší svěřit odborníkovi. Kůži lze ošetřit běžnými prostředky např. Elastomerem apod. V případě, že je napadena kožojedy, hnilobou nebo plísní, svěřte ji odborníkovi. Také textil vyžaduje individuální přístup, je-li nepoškozený, lze ho prát šetrným způsobem, při poškození se však používají speciální fixátory, které se běžně neprodávají a jsou k dispozici ve specializovaných laboratořích. Totéž se týká např. skla, kde u historického skla se požívá speciální a náročný způsob, u běžného skla napadeného korozí je možná pouze jeho výměna. Fotografie lze ošetřit a prodloužit jim podstatně životnost pomocí laků s UV filtrem. Papír je na ošetřování zvláště historických tisků velice náročný a je lépe jej svěřit opět specialistovi. Literatura, která je pro naše účely vhodná je například kniha J. Škeříka: Technický receptář (nakl. FCC Public, Praha 1999) nebo skripta z Masarykovy univerzity od L. Pága: Úvod do muzejní konzervace a restaurování. Jako členové KPTMB máme samozřejmě také velkou výhodu v bezplatném poradenství v případě konzervace či restaurování materiálů či předmětů z Vašich mlýnů. V budoucnu doufám, že bude možné členům buďto zdarma nebo za symbolickou úplatu provádět konzervaci a restaurování předmětů náročných na speciální postupy v dílnách a laboratořích TMB v rámci KPTMB.

Ing. Miroslav Břínek
Technické muzeum v Brně

Stránky Kruhu přátel Technického muzea v Brně (TMB) sekce větrné mlýny
Vytvořeno pomocí phpRS - redakčního systému.