※ větrné mlýny v českých zemích ※
▫▫▫ webík pro potěchu oka i ducha ▫▫▫

Motto: Větrné mlýny bývaly v naší minulosti symbolem pokroku,
             možná by jimi mohly být i dnes.                                autor

<y01>Dochované</y01>

Kuželov

Vydáno dne 04. 01. 2006 (8117 přečtení)
Typ: holandský
Stav: původní, funkční
Kraj: Jihomoravský
Okres: Hodonín
Využití: muzeum

Kuželov
Kuželov
Kuželov
1960 1964 Poslení mlynář
Bedřich Kašík
Kuželov
Kuželov
Kuželov
2005 Moučnice Palečné,
cévové kolo

Náš bezesporu nejznámější větrný mlýn stojí u čp. 138, 156 asi 1100 m jihovýchodně v mělkém sedle nad obcí Kuželov, v poloze Horní Vrchy, poblíž Božích muk.

Byl postaven v roce 1842 a při jeho stavbě se spotřebovalo 300 koňských fůr kamene. Od konce první světové války, kdy se v něm přestalo mlít na mouku, se ve mlýně obilí pouze šrotovalo. V letech nacistické okupace, kdy byl vydán zákaz mletí na větrných mlýnech, přestal mlýn i šrotovat. Po druhé světové válce začal jeho poslední majitel, Bedřich Kašík, který byl majitelem od roku 1904, šrotovat znovu, ale hned v příštím roce 1946 ukončil provoz mlýna úplně.
Nečinný mlýn postupně chátral, a to především jeho části vystavené povětrnostním vlivům. Roku 1964 byla péčí ONV Hodonín pod přímým vedením majitele B. Kašíka opravena křídla větrného kola a při místních dožínkových slavnostech téhož roku byl mlýn ještě jednou spuštěn.
Od té doby však stál opět opuštěn až do roku 1973, kdy se stal předmětem zájmu Technického muzea v Brně, které ve spolupráci s ostatními institucemi a organizacemi provedlo rekonstrukci celého areálu mlýna, obnovilo jeho strojní mechanismy a uvedlo jej do provozuschopného stavu, umožňujícího demonstrovat původní činnost mlýna.
V roce 1977 byl kuželovský větrný mlýn otevřen veřejnosti.
Větrný mlýn v Kuželově patří k typu zděných holandských mlýnů s otáčivou střechou, jehož neobvyklá stavba je charakteristická mimořádně velkou kuželovitostí. U paty má průměr 8,6 m a o sedm metrů výš už jen 4,7 m. Tento tvar ještě podtrhuje 2,8 m vysoká, strmá šindelová střecha. Větrné kolo má průměr 15,6 m a čtyři křídla. Hlavní hřídel pod střechou je uložena mírně šikmo (o 3,5°), má průměr 46 cm a délku šest metrů. Palečné kolo má 96 palců a průměr 3,2 m a přes céví pohání svislou, kovovou hřídel. Jediné mlýnské složení má pohon zdola. Mlecí kámen (běhoun) dosahoval při běžném provozu 148 otáček za minutu a obvodové rychlosti 8,1 m/s což je nejvíce z našich větrných mlýnů u nichž se dochovalo původní složení.

Od oblasti největšího soustředění moravských větrných mlýnů je kuželovský mlýn značně vzdálen a je jedinou stavbou tohoto druhu v širokém okolí. Důvodem, proč byl postaven právě zde, je nedostatek vodních toků v kraji a nadbytek stálých, pravidelných a dostatečně silných větrů. Terénní hřbet, na němž stojí, je ofukován převážnou část roku větrem, přicházejícím od jiho-jihozápadu, který místní lidé nazývají „horní větr“. Mlýn měl tak po většinu roku dostatek energie a mlel obilí na mouku a šrot pro zemědělce z Kuželova a sousedních vesnic, zejména Hrubé Vrbky a Malé Vrbky.

Výkon mlýna závisel na větrných podmínkách. Ve srovnání s vodním mlýnem byl jeho výkon přibližně pětkrát menší. Při dobrém , dostatečně silném a stálém větru se 100 kg ječmene nebo ovsa sešrotovalo za necelé dvě hodiny, 100 kg žita se semílalo na mouku dvě, tří i více hodin. Zemědělci a chalupníci přiváželi obilí do mlýna na vozech tažených většinou kravskými potahy, na trakaři a ti nejchudší je přinášeli na zádech v pytli nebo putně. Výdělky kuželovského mlynáře, podobně jako u ostatních majitelů větrných mlýnů, byly velmi skrovné. Koncem minulého století bral kuželovský mlynář za semletí obilí ze 100 kg 2kg rozprachu a 8 krejcarů. Kdo neměl na zaplacení, odevzdal mlynáři ze 100 kg 8 kg rozprachu. Po první světové válce se platilo většinou 2 kg rozprachu a 2 Kč za semletí 100 kg obilí. V dobrých letech stačily výdělky mlynáře právě tak na živobytí jeho a jeho rodiny. Od druhé poloviny 19. století, kdy se větrné mlýny dostávají poprvé do krize, snaží se mlynáři zřizovat u mlýnů i malá hospodářství, jako výpomocný zdroj obživy. Tak vzniklo i u kuželovského mlýna hospodářské stavení, jehož malý rozsah svědčí o skromné ekonomické situaci majitele.

Větrný mlýn byl rodinným majetkem, dědil se z otce na syna a s ním přecházelo na další generace i mlynářské řemeslo jako součást rodinné tradice. I když mlynáři bydleli mimo obec, byli považováni vždy za členy vesnického kolektivu a někde měli dokonce i určité výsady.

Od roku 1973 je mlýn v Kuželově kulturní technickou památkou ve správě Technického muzea v Brně. Rekonstrukčním pracem předcházel důkladný technologický výzkum konstrukcí jiných našich větrných mlýnů, historicko-technické studie, podrobné zaměření a výkresová i fotografická dokumentace. Všechny mechanismy byly demontovány a podrobně prozkoumány, chybějící, zničené nebo silně narušené části byly nahrazeny nově vyrobenými a po smontování všech dílů opět seřízeny a za chodu mlýna silou větru odzkoušeny a upravovány. Kromě pracovníků TM Brno se na opravách podíleli i občané obcí Kuželov a Hrubá Vrbka.
Do rekonstrukce byla pojata kromě vlastního mlýna i obytná a hospodářská budova, v níž dnes najdete expozici typického horňáckého obydlí a ukázku místního způsobu zemědělského hospodaření.

Předposlední víkend v červenci se zde koná zakončení Horňáckých slavností.

Informace a objednávky tel.: 518329795, 723136624

Otevřeno: duben - říjen
soboty, neděle a svátky 9-17h. Jindy na objednávku


Související články:
Znojmo (11.09.2008)
Mlynářský rod Bahnerů (01.07.2006)
Sivice - Pozořice (01.07.2006)
Chvalkovice (30.03.2006)
Tvarožná (20.01.2006)
Rudice (20.01.2006)
Šošůvka (19.01.2006)
Lesná (19.01.2006)
Čertův mlýn (19.01.2006)
Ostrov u Macochy (19.01.2006)
Starý Poddvorov (19.01.2006)
Kořenec (19.01.2006)
Němčice (18.01.2006)
Petrovice (18.01.2006)
Klobouky u Brna (29.12.2005)
Ruprechtov (29.12.2005)

[Akt. známka: 2,00 / Počet hlasů: 10] 1 2 3 4 5

| Vložil: Petr Veselý | Počet komentářů: 335 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

Stránky Kruhu přátel Technického muzea v Brně (TMB) sekce větrné mlýny
Vytvořeno pomocí phpRS - redakčního systému.