※ větrné mlýny v českých zemích ※
▫▫▫ webík pro potěchu oka i ducha ▫▫▫

Motto: Větrné mlýny bývaly v naší minulosti symbolem pokroku,
             možná by jimi mohly být i dnes.                                autor

<y01>Dochované</y01>

Kořenec

Vydáno dne 19. 01. 2006 (6983 přečtení)
Typ: holandský
Stav: původní, zachovalý
Kraj: Jihomoravský
Okres: Blansko
Využití: původní, RO

Kořenec
Kořenec
Kořenec
Pohlednice ze 30. let 19.st.
s šestilopatkovým větrným kolem
Na začátku šedesátých let
již jen se čtyřlopatkovým
Foto: Vladimír Přikryl
Na konci šedesátých let
už bez větrného kola
Foto: Vladimír Přikryl
Kořenec
Kořenec
Kořenec
1999 2005 2005

Větrný mlýn holandského typu stojí na mírném návrší jižně od středu obce u polního rozcestí na severním úbočí Kořeneckého vrchu v nadmořské výšce 620 m.

Mlýn postavil v roce 1866 starosta obce Jakub Veselý. Nejdříve mlýn provozoval sám, roku 1874 jej dal do pronájmu vyučenému mlynáři Baldíkovi z Velenovic. Mlýn patřil rodině Veselých až do roku 1905, kdy jej manželé Čeněk a Julie, kteří vlastnili kromě gruntu i hospodu, prodali méně majetným domkářům Josefu a Josefě Popelářovým. Ti na větřáku vydrželi dvacet let, roku 1925 od nich mlýn koupil Josef Pokorný. Nový majitel se kromě málo výnosného mlynářského řemesla živil také ostřením mlýnských kamenů a truhlařinou. Bydlel v nájmu na gruntu Veselých a svou dílnu měl v boudě pod mlýnem.

Kořenec
Kořenec
Mlynář Josef Pokorný
při broušení mlýnského kamene
Foto: Vladimír Přikryl
Rumpál k natáčení střechy
s větrným kolem proti větru
Foto: Vladimír Přikryl

Koncem roku 1941 protektorátní úřady zakázaly mletí, občasně se však mlelo načerno tak jako na mnoha dalších větrných mlýnech. Roku 1944 mlýn poškodila vichřice a památkový úřad poskytl dotaci na opravu. Po válce byl provoz opět obnoven, roku 1945 úřady povolily výrobu krup a šrotování. K zvětšení výkonu mlecího zařízení měl přispět nový dieselový motor, který nainstaloval mlynářův syn Josef. Nový stroj se však příliš neosvědčil, byl velmi poruchový a často mimo provoz. Poslední obilí se na kořeneckém větřáku šrotovalo v letech 1948 - 49.

Mlynář Josef Pokorný se koncem čtyřicátých let snažil ještě mlýn opravit a žádal roku 1947 Státní památkový úřad v Brně o finanční podporu. Nemoc a pokročilé stáří však znemožnily jeho záměr uskutečnit (zemřel v roce 1951). Roku 1950 navštívil kořenecký větřák malíř Otakar Coubine (Kubín) a upozornil památkáře na jeho velmi špatný stav. Tehdy měl objekt již shnilá křídla a děravou střechu. O rok později se myšlenky opravy kořeneckého mlýna ujal Okresní národní výbor v Boskovicích, přičemž bylo zajištěno proplacení veškerých rekonstrukčních prací podle stanoveného projektu (36 000 korun) z fondů ministerstva školství, věd a umění. V tehdejší socialistické ekonomice se ovšem nepodařilo za celý rok sehnat 8,5 m3 modřínového dřeva a 2,5 m3 smrkového dřeva. Rekonstrukce proto vůbec nezačala a slíbené peníze na konci roku propadly. Opravu střechy a křídel se podařilo za přispění památkářů uskutečnit až v roce 1953. Proinvestováno tehdy bylo 9716 korun, přestože přislíbená dotace činila mnohem více - opět patrně selhaly zásobování a organizace. Potomci posledního mlynáře objekt vlastnili do roku 1967, kdy jej ve zchátralém stavu prodali za 3000 korun otci dnešního majitele, který jej začal užívat jako rekreační objekt. Od té doby proběhly ještě dvě další významné rekonstrukce v roce 1972 to byla rekonstrukce spodní části stavby vynucená výskytem dřevomorky. Další pak roku 1995 oprava střechy s výměnou šindelů, které udržely podobu i vybavení mlýna v naprosto neporušeném, původním stavu až do současnosti. Jediné, co mlýnu chybí, je větrné kolo.

Zděná, neomítnutá trojpodlažní válcová stavba z lomového kamene s malými okénky a jedněmi dveřmi má průměr půdorysu 9 m, celková výška dosahuje 10,2 m včetně ploché 3,3 m vysoké šindelové střechy, jejíž konstrukci tvoří dvacetiboký jehlan s hřebenem. Pod střechou na líci kamenného zdiva se po celém obvodu nachází prstenec ze svislých šindelů, zakončený ornamentálním řezem. V interiéru se nachází kompletně zachovalé mlýnské složení včetně lubu, násypného koše a kompletního holendru na omílání ječmene na kroupy. Palečné kolo má 90 palců a průměr 2,6 m. Dále má mlýn dřevěnou svislou hřídel o délce 6 m.
Mlecí kámen běhoun (průměr 105 cm, výška 31 cm) dosahoval při běžném provozu 64 otáček za minutu a obvodové rychlosti 3,5 ms. Nedochovala se moučnice.

Raritou kořeneckého větřáku bylo v minulosti větrné kolo, které se skládalo ze šesti křídel. Tento u nás ojedinělý konstrukční prvek (obdoba je známa pouze z Prahy – Břevnova a Haček) však roku 1944 zničila vichřice a nově nainstalované větrné kolo již mělo jen obvyklá čtyři křídla. I toto větrné kolo však později zaniklo, takže dnes můžeme zhlédnout pouze hlavní hřídel, vyčnívající ze střešního vikýře.

Větrný mlýn na Kořenci, zařazený mezi státem chráněné památkové objekty, je pečlivě udržován v původním neporušeném stavu a vyzařuje atmosféru starobylé technické památky. Bohužel, jeho dominantní krajinná poloha již zanikla mezi okolními vzrostlými stromy. Mlýn je užíván jako soukromý rekreační objekt a jeho vnitřek je přístupný veřejnosti jen v rámci národopisných slavností konaných v obci Kořenec.


Související články:
Znojmo (11.09.2008)
Mlynářský rod Bahnerů (01.07.2006)
Sivice - Pozořice (01.07.2006)
Chvalkovice (30.03.2006)
Tvarožná (20.01.2006)
Rudice (20.01.2006)
Šošůvka (19.01.2006)
Lesná (19.01.2006)
Čertův mlýn (19.01.2006)
Ostrov u Macochy (19.01.2006)
Starý Poddvorov (19.01.2006)
Němčice (18.01.2006)
Petrovice (18.01.2006)
Kuželov (04.01.2006)
Klobouky u Brna (29.12.2005)
Ruprechtov (29.12.2005)

[Akt. známka: 2,80 / Počet hlasů: 5] 1 2 3 4 5

| Vložil: Petr Veselý | Počet komentářů: 486 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

Stránky Kruhu přátel Technického muzea v Brně (TMB) sekce větrné mlýny
Vytvořeno pomocí phpRS - redakčního systému.