※ větrné mlýny v českých zemích ※
▫▫▫ webík pro potěchu oka i ducha ▫▫▫

Motto: Větrné mlýny bývaly v naší minulosti symbolem pokroku,
             možná by jimi mohly být i dnes.                                autor

<y01>Dochované</y01>

Rudice

Vydáno dne 20. 01. 2006 (6167 přečtení)
Typ: holandský
Stav: původní
Kraj: Jihomoravský
Okres: Blansko
Využití: muzeum speleologie

Rudice
Rudice
Rudice
1960 1991 2000
Rudice
Rudice
2005 2005

Větrný mlýn stojí na výšině na jihovýchodním okraji obce v nadmořské výšce 510 m. Patří ke skupině mlýnů na Drahanské vrchovině, s nimiž má mnoho společných rysů. Kolemmlýna vede značená turistická trasa.

O mlýně a jeho obyvatelích se nám dochovalo mnoho přesně datovaných zpráv.
27. 12. 1864 byla uzavřena kupní smlouva s obcí Rudice podle níž manželé Matěj a Františka Ševčíkovi koupily obecní pastvisko „Tumperk” a v roce 1865 vystavěli na této parcele mlýn. 4. 12. 1886 zemřela Františka Ševčíková, Matěj Ševčík pak s druhou manželkou Vincencií postavil u mlýna domek. Matěj Ševčík zemřel 8. 5. 1877 a dle dědičné listiny ze dne 14. 6. 1877 větrný mlýn č. p. 89 připadl synovi Františkovi a domek dostala manželka Vincencie. Domek dle rozhodnutí obce Rudice ze dne 2. 1. 1883 obdržel domovní číslo 108. Z listiny c. k. okresního soudu z 5. 3. 1886 je však patrno, že domek měl v té době číslo 89 a větrný mlýn číslo 90 (jak je tomu dodnes). Po Františku Ševčíkovi nabyla vlastnická práva Anežka Ševčíková, provdaná Stará (+ 14. 6. 1960). Po její smrti nabyl dle darovací listiny vlastnické právo ONV Blansko. Spolu s Anežkou Ševčíkovou (Starou) žil na mlýně Josef Hromek až do své smrti (*13. 2. 1890 - +14. 1. 1970).

Z roku 1922 pochází zpráva o opravě 10 m dlouhé modřínové hřídele. Po mohutné bouři roku 1925, která polámala větrné kolo ho tehdejší majitel už neobnovil a mlecí zařízení přebudoval v roce 1929 na elektrický pohon. V roce 1941 protektorátní úřady mlýn zaplombovaly. Po druhé světové válce se mlýn už nerozběhl, v roce 1945 v něm bylo zrušeno mlynářské právo.
Za pomocí památkového úřadu v Brně byla v roce 1947 opravena střecha a přeměněna na plechovou. V té době měl mlýn ještě zbytky mlecího zařízení. Od té doby ale mlýn chátral. V roce 1968 měl 17 trhlin na obvodu zdiva a z interiéru zmizelo již veškeré strojní zařízení. Od tohoto roku začali mlýn opravovat a starat se o něj manželé Vaverkovi z Brna. Byla natřena střecha, opraveno zdivo vně i uvnitř a postaven nový plot. V roce 1973 byl znovu na střeše proveden vikýř, vytažen borovicový hřídel a vyrobeny a upevněny perutě. V roce 1987, při večerní bouři a vichru se zlomil konec hřídele. Okamžitě byl znovu opraven.
Od 13. 8. 1994 je ve mlýně otevřeno muzeum obce Rudice, expozice speleologie, mineralogie, historie hutnictví a hornictví. Byla také vyměněna nevzhledná plechová střecha za šindelovou a o rok později postaven nový plot. Větrný mlýn č. p. 90 v Rudici na parcele č. 136 je zapsán do seznamu nemovitých památek Jihomoravského kraje.

Válcová budova z lomového kamene má průměr 9,2 m a zeď silnou u země 135 cm a o výšce 7,5 m. Kuželová původně otáčivá střecha pokrytá šindelem spočívá na dřevem obedněném věnci a má jako většina větřáků na Drahanské vrchovině typický vodorovný hřeben. Dochovaly se mlýnské kameny, které leží před mlýnem:
průměr (cm) - výška (cm) - váha (kg)
122 - 28 - 900; 122 - 20 - 640; 90 - 17 - 300; 90 - 17 - 300

Muzeum:
V přízemí je umístěna expozice bydlení z přelomu 19. a 20. století. V prvním poschodí je unikátní kolekce rudických geod, které shromáždil rudický občan a známý sběratel Alfons Matuška. Druhé poschodí je věnováno speleogii a výzkumu Rudického propadání. V těsné blízkosti mlýna se nachází rovněž novodobá rekonstrukce středověké šachty na železnou rudu, tavící pec a geopark s ukázkami hornin Moravského krasu a přilehlého okolí.
K seznámení s nejbližším okolím Rudice je možno využít 7 km dlouhou naučnou stezku Rudické propadání - Jedovnické rybníky, která začíná u větrného mlýna. Je také možnost poznat okolí s pomocí sítě cyklistických stezek které procházejí nebo lemují Rudici. Geopark s ukázkami hornin Moravského krasu a okolí společně s budovou nového informačního střediska doplňuje areál větrného mlýna, je zde i možnost zakoupení občerstvení, upomínkových předmětů, případně použít sociální zařízení.

Otevírací doba:
červen - srpen: denně 9-12, 14-17 hod.
mimo sezónu: v so, ne 9-12, 14-17 hod.
Správce: E. Šebela, Rudice č. 174
Informace Obecní úřad Rudice

Rudické propadání:
Pod mlýnem se nachází tzv. Rudické propadání. Druhý nejdelší jeskynní systém u nás. Protéká jím Jedovnický potok, dlouhý 12 km, s unikátním, 86 m hlubokým Hugovým dómem vyvěrá u Býčí skály. Nad propadáním se nachází amfiteátr Kolíbky s četnými krasovými jevy.


Související články:
Znojmo (11.09.2008)
Mlynářský rod Bahnerů (01.07.2006)
Sivice - Pozořice (01.07.2006)
Chvalkovice (30.03.2006)
Tvarožná (20.01.2006)
Šošůvka (19.01.2006)
Lesná (19.01.2006)
Čertův mlýn (19.01.2006)
Ostrov u Macochy (19.01.2006)
Starý Poddvorov (19.01.2006)
Kořenec (19.01.2006)
Němčice (18.01.2006)
Petrovice (18.01.2006)
Kuželov (04.01.2006)
Klobouky u Brna (29.12.2005)
Ruprechtov (29.12.2005)

[Akt. známka: 5,00 / Počet hlasů: 1] 1 2 3 4 5

| Vložil: Petr Veselý | Počet komentářů: 8530 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

Stránky Kruhu přátel Technického muzea v Brně (TMB) sekce větrné mlýny
Vytvořeno pomocí phpRS - redakčního systému.