※ větrné mlýny v českých zemích ※
▫▫▫ webík pro potěchu oka i ducha ▫▫▫

Motto: Větrné mlýny bývaly v naší minulosti symbolem pokroku,
             možná by jimi mohly být i dnes.                                autor

<x13>Přátelé větrných mlýnů</x13>

Cesta tam a zase zpět
aneb výlet do Polska
na zadním sedadle autobusu

Vydáno dne 20. 04. 2008 (4408 přečtení)
V pořadí druhým zahraničním výletem naší sekce byl ten za polskými větrnými mlýny. Výběr byl naprosto pochopitelný, Polsko bylo země s největším počtem větrných mlýnů na světě. Dokonce ještě v roce 1934 jich stálo na území Polska přes sedm tisíc. Nezanedbatelný je i počet typů větrných mlýnů odlišných od našich, tudíž vysoká šance na dostatek studijního materiálu.

Naše cesta začala v Přerově kde se sjeli větrní mlynáři ze střední Moravy a pokračovala směrem přes Drahanskou vrchovinu, Litomyšl, Pardubice a přes Náchod do Polska. Postupně jsme posbírali další účastníky zájezdu. Cesta přes naše území probíhala naprosto bez mimořádných událostí, jen kolega Urbánek se cítil být poctěn rezervací na posledních VIP sedadlech. Poslední sedadla se totiž odjakživa těší velké popularitě mezi cestujícími neboť je odsud přehled po celém autobuse a navíc toto čtyř až pětisedadlo se zpravidla obsazuje pouze dvěma osobami. Dostatek prostoru, na protažení dlouhým cestováním ztuhlých údů, je na těchto sedadlech zaručen. Bohužel tyto výhody VIP sedadel na polských silnicích ustoupily do pozadí před jedním negativním zážitkem. Z tankodromu kterým jsme projížděli několik stovek kilometrů jsme si my na zadních sedadlech vyhop- sali mořskou nemoc. A ti ostatní, kteří měli to štěstí a seděli na jiných místech budou mít v paměti nekonečné polské roviny na které se nekonečné hodiny dívali z okýnka autobusu.

20070513 Polsko
20070513 Polsko
20070513 Polsko


První zastávkou bylo městečko pár kilometrů za Lešnem Śmigiel. Na severním okraji městečka tu podle internetových stránek obce stojí dva zrekonstruované sloupové větrné mlýny jako součást amfiteátru kde se po-řádají různé akce a přilehlý parčík je oblíbeným výletním místem. Ve skutečnosti již mají tyto mlýny svou nejlepší dobu po rekonstrukci za sebou. Větrem olámané perutě, ztrouchnivělé trámy a nenechavé ruce vandalů zanechaly již na těchto památkách své stopy. Mlýny jsou zavřené, tak jen škvírami jsme moli nahlédnout do útrob mlýna pod šalandou a zjistit tak jednu zvláštnost. Základový kříž je položen na vysoké cihlové podezdívce a ve mlýnech je elektroinstalace. Zbytek dne nám zabral přejezd do Poznaně a vyhledání ubytování. Ubytování bylo letos slabší, v ubytovně neměli pro nás dostatečně velkou společenskou místnost a zde na předměstí Poznaně nebyla v blízkosti žádná restaurace.

Hlavním cílem zájezdu byl návštěva muzea mlynářství v Jaraczu, které se nachází na území přírodní rezervace „Welna” s ochranou ojedinělých druhů fauny i flóry v okolí karpatských vodních toků. Hlavní expozice je umístěna ve vodním mlýně z 15. století na řece Wartě. Za zasvěcenou přednášku o technologii mletí a cestě meliva mezi jednotlivými podlažími a strojním vybavením můžeme poděkovat Radimu Urbánkovi. V přilehlé budově jsme mohli obdivovat expozici větrného mlynářství s řadou modelů, vyobrazení a nástěnných panelů s množstvím informací. Na dvoře muzea jsou složeny větřáky z okolí jejichž renovace a se chystá v nejbližších měsících. Nakonec jsme navázali družbu se správcem muzea a neodmítli pozvání na dobrou kávu.

20070513 Polsko
20070513 Polsko
20070513 Polsko


Odpoledne jsme navštívili skanzen „Velkopolský etnografický park” v Dziekanowicích. Prohlídku velice pěkného skanzenu nám zkomplikoval déšť, ale i tak jsme si prohlédli tři větrné mlýny, které jsou přeneseny z blízkého okolí. Dřevěný mlýn z roku 1801 paltrokového typu, který se otáčí na zemi položené kolejnici byl sem přenesen z Mierzewa v roce 1977.
Druhý zděný mlýn holadnského typu z Trzuskolonia, který pochází z roku 1810, jsme měli možnost poznat i zevnitř. Klasické uspořádání strojního vybavení doplňoval odstředivý regulátor otáček na jehož funkci jsme v tomto mlýně doposud nepřišli. Za zmínku stojí také ostatní budovy ve skanzenu, ale na tomto místě se jimi zabývat nebudu. Snad jen poznámka, nejvíce se mi líbila chalupa rolníka z Godziesz Wielkich, krčma ze Sokolova a prostorové uspořádání centra skanzenu. Stavení byla uspořádána do obdélníku s kostelem uprostřed čímž vznikla jakási náves. Po cestě do Poznaně jsme se ještě na moment zastavili u osamoceně stojící trojice sloupových větrných mlýnů u obce Moraczewo, které jsou také pod správou skanzenu.

20070513 Polsko
20070513 Polsko
20070513 Polsko


Celý třetí den byl vyhrazen na návrat, abychom se přes nekonečné velkopolské pláně dokodrcali do České Republiky. Po cestě byly naplánovány návštěvy několika větřáků v okolí Lešna. Nakonec jsme navštívili pouze dva, ale i tak to byl snad nejintenzivnější zážitek z celého zájezdu. První z nich v obci Przemet byl hodně zchátralý sloupový větrný mlýn již bez klece a střechy. To ale umožňovalo prohlédnout celé vnitřní takřka kompletní vybavení a do detailu nastudovat všechny odlišnosti od moravských větřáků. Během chvíle byla ruina mlýna obsypána větrnými mlynáři z Česka a majitel mlýna, který nedaleko na svém políčku vytrhával úrodu chřestu, se nestačil divit jaký zájem je o jeho dávno zapomenutý větřák. Od něj jsme se dozvěděli, že památkáři do těchto staveb moc nechtějí investovat, protože v takovém množství v jakém na území Polska jsou by se neopravovalo nic jiného. Smutný zážitek s tohoto polorozbořeného mlýna jsme si spravili u zrekonstruovaného větrného mlýna v obci Starkowo. Bohužel jsme se ale nedostali dovnitř a mohli jsme jen obdivovat různé typy mlecích kamenů uložených v okolí mlýna. Poté už nás čekala jen únavná cesta domů, která se s nově nabytými zkušenostmi a zážitky dala přece jenom přežít.

20070513 Polsko
20070513 Polsko
20070513 Polsko


Za zorganizování tohoto takřka bechybného zájezdu musím poděkovat našemu předsedovi Honzovi Doubkovi. Organizace klapla na 1*.
Díky

Stránky Kruhu přátel Technického muzea v Brně (TMB) sekce větrné mlýny
Vytvořeno pomocí phpRS - redakčního systému.