※ větrné mlýny v českých zemích ※
▫▫▫ webík pro potěchu oka i ducha ▫▫▫

Motto: Větrné mlýny bývaly v naší minulosti symbolem pokroku,
             možná by jimi mohly být i dnes.                                autor

<x13>Přátelé větrných mlýnů</x13>

Za mühlsteinbauerem do Pergu

Vydáno dne 13. 03. 2009 (4244 přečtení)
17.–18. května 2008 zorganizoval předseda sekce Ing. Jan Doubek tradiční jarní exkurzi tentokrát do Rakouska. Během ní účastníci navštívili vodní mlýn ve Slupi, lodní mlýn v Otrh an der Donau, větrný mlýn v Retzu a muzeum s lomem mlýnských kamenů v Pergu.

Účastníci zájezdu navštívili nejdříve vodní mlýn ve Slupi, památku ve správě brněnského Technického muzea. Mlýn se nachází asi 15 kilometrů jihovýchodně od Znojma. Objekt je pozoruhodnou renesanční stavbou velkomlýna se čtyřmi funkčními vodními koly a mlýnským náhonem. Svým rozsahem a architektonickým ztvárněním je opravdu ojedinělou a zajímavou technickou památkou. Těžiště prohlídky spočívá ve vlastních prostorách mlýna, kde si členové naší sekce mohli prohlédnout v ukázkovém provozu čtyři kompletní výrobní celky – staročeské mlýnské složení, kašník, amerikánské a válcové mlýnské složení. Na nich lze sledovat celý proces mletí obilí. Naše sekce má obrovskou výhodu v osobě PhDr. Radima Urbánka, který nám poskytl odborný výklad ke každému zařízení ve mlýně a prošel s námi postupně celý technologický proces mletí.

Slup
Slup
Vodní mlýn ve Slupi Posloucháme průvodce


Druhou zastávkou byl již v Rakousku zrekonstruovaný lodní mlýn v Orth an der Donau, který se ale na počátku roku zčásti potopil a jen obětavá práce majitele, místních nadšenců a firem jej zachránila před úplným zničením. Práce na záchraně vnitřního vybavení a mlýna samotného včetně podsunutí nafukovacích pontonů a postupného vyzvedávání trvala několik měsíců. Nakonec musela nastoupit těžká technika a lodní mlýn se poslední červnový den znovu narodil. Byl po částech připoután k pontonu a odvezen k přístavišti. Do nové turistické sezóny již je opraven, zakotven na původním místě a připraven na další návštěvníky. Jelikož my jsme mlýn navštívili v době kdy byl pod vodou, měli jsme možnost se jen projet původní dřevěnou lodí ke mlýnu a na vlastní oči spatřit jeho zkázu. Ale rozhovor se svérázným majitelem Martinem Zöberlem určitě stál za to.

Orth an der Donau
Orth an der Donau
Orth an der Donau
Potopený lodní mlýn v Orth an der Donau S panem Zöberlem na lodi


Posledním místem naší sobotní exkurze byl větrný mlýn holandského typu z roku 1853 rodiny Therese Bergmann v Retzu, který je zpřístupněn veřejnosti a celý areál (dům, vinice a restaurace) využíván v rámci turistického ruchu. Po vřelém přijetí s ochutnávkou místního vína a dalších dobrot jsme si mohli prohlédnout všechna čtyři patra větrného mlýna s třemi mlýnskými složeními. Hnací mechanismus, mlecí a prosévací zařízení i malé nástroje jsou dodnes téměř zcela zachovány. Podrobný článek o mlýně v Retzu vyšel v Hasačertu 3.

Poté už nás čekal „jen“ vinný sklípek v Havraníkách u Znojna s občerstvením a večerními mlynářskými řečmi.

Retz
Retz
Havraníky
S paní Bergmann v Retzu U větrného mlýna v Retzu Ochutnávka vína v Havraníkách


V neděli naši početnou sekční výpravu čekala dlouhá ale krásná cesta přes hornorakouské pahorkatiny a přírodní park Mühlviertel klikatými cestičkami do městečka Perg, které leží asi 70 km východně od Linze. Naším cílem bylo městské muzeum s expozicí výroby mlýnských kamenů a lom s dochovanými pozůstatky z jejich výroby. Hory v okolí Pergu obsahují jemnozrnnou modrou žulu a krystalický pískovec, tato neobyčejně cenná hornina je pro výrobu mlýnských kamenů velmi vhodná.
Nejstarší doložené využití zdejších kamenů před tisíci lety je doloženo nálezem ručního mlýnku. Nejstarší doklad týkající mühlsteinbauerů je z účetního deníku svobodného města kde byli v roce 1391 poprvé uvedeni „lamači kamene z Pergu”. Na konci 19. století konkurence umělých a francouzských kamenů přiměla čtyři výrobce klasických kamenů v Pergu vytvořit roku 1872 společnou firmu. Společnost kromě klasických mlecích kamenů začala vyrábět kameny umělé, francouzské, kameny k broušení dřeva a k mnoha dalším průmyslovým účelům. Dalším produktem byla šlechtěná omítka. Firma existuje dodnes pod názvem Fries, Burgholzer a Comp. a zabývá se výrobou potřeb pro stavebnictví, brusných výrobků, omítek aj.
Mlýnské kameny z Pergu se po Dunaji dopravovaly na vorech do Pasova a Bratislavy a odtud do cizích zemí (Německo, Banát, Bosna, Srbsko). Technologie výroby je přiblížena jednak v místním muzeu, jednak přímo v místech těžby v lomu s polotovary (otesky), nedaleko lomu je výstava finálních výrobků pod širým nebem a obydlí kameníka. Stručná historie výroby mlýnských kamenů byla otisknuta v Hasačertu 4..

Perg
Perg
Lom v Pergu U domku lamačů kamene


Cestu zpět na Moravu jsme zvolili rychlejší přejezd podél Dunaje, který lemuje Dunajská cyklostezka a z které je možno vidět spoustu nejen architektonických památek.

Závěrem mi nezbývá než předsedovi poděkovat za opět bezchybně zorganizovanou akci a těšit se na další výlet na severní Moravu a do jižního Polska.

Odkazy na navštívená místa:
www.technicalmuseum.cz – památky – vodní mlýn ve Slupi
www.schiffmuehle.at – lodní mlýn Orth an der Donau
www.windmuehle.at – větrný mlýn v Retzu
www.perg.at/index.aspx?rubriknr=432 – muzeum a lom na mlýnské kameny v Pergu

Stránky Kruhu přátel Technického muzea v Brně (TMB) sekce větrné mlýny
Vytvořeno pomocí phpRS - redakčního systému.