※ větrné mlýny v českých zemích ※
▫▫▫ webík pro potěchu oka i ducha ▫▫▫

Motto: Větrné mlýny bývaly v naší minulosti symbolem pokroku,
             možná by jimi mohly být i dnes.                                autor

<x13>Přátelé větrných mlýnů</x13>

Podzimní zasedání sekce v Oucmanicích

Vydáno dne 26. 03. 2009 (3381 přečtení)
Program podzimního zasedání se odvíjel od motta: Za hlubším poznáním technologie starých mlýnů aneb na vodních mlýnech se naučíme lépe znát i větrné.
Zázemí pro setkání jsme našli v Ekocentru Paleta v Oucmanicích na Ústeckoorlicku druhý říjnový víkend 2008. Manželé Urbánkovi se o nás vzorně postarali, tak bylo kde spát, trošku potlachat a také jsme mohli okusit úžasný čerstvý domácí chléb vytažený přímo z pece.

Sobotní výlet po okolních mlýnech jsme začali v malebném roubeném mlýně Betlém v Zálší čp. 35, který má nádhernou polohu v krajině, na samotě u Lačnovského rybníka. Dle potomků posledního mlynáře Macka daly mlýnu toto jméno rákosové došky, kterými byl v minulosti pokryt a tak se v představách prostých lidí podobal betlémskému chlévu. Jeho dnešní podoba sice pochází z přelomu 18. a 19. století, ale jeho nejstarší části mohou pocházet až z doby před rokem 1768.

Oucmanice - Zálší
Oucmanice - Zálší
Mlýn v Zálší Beseda s majitelem


Mlýn má půdorys obdobný vesnickému trojdílnému domu. Nás nejvíce zajímala mlýnice, je situ-ována ve třetím dílu, která zaplňuje celkem čtyři podlaží suterén, přízemí a dvě podlaží podkroví. Z přízemní části mlýnice je vydělena nevelká šalanda. V úzké opukové lednici bylo osazeno kolo na vrchní vodu o průměru 3,0 m a šířce 0,85 m. Zajímavě je řešen žlab, který od lednice odvádí podél celého mlýna vodu pod zemí valeně klenutým kanálem, vystavěným z lomového kamene. V mlýnici, pro kterou je využit prostor od suterénu až do podkroví, se dochovala část vybavení mlýna z druhé poloviny 19. století, tzv. umělecké složení, které tvořily „francouzský kámen s cylindrem na mletí žita“, holendr, jahelka a špičák na vyčištění obilí. Ve 30. letech 20. století bylo doplněné o další části (válcová stolice, čističe, výtahy, atd.), vyrobené továrnou Jos. Prokopa synové v Pardubicích. V suterénu se z původního téměř výhradně dřevěného hnacího mechanismu dochovaly: paleční kolo, pastorek, převody a transmise.

Do třicátých let našeho století zajišťovalo pohon mlýna pouze vodní kolo. Protože stav vody byl nespolehlivý, byl v dolní části mlýnice v té době zabudován naftový motor, který nahrazoval vodní kolo při nedostatku vody. V mlýně se naposledy mlelo v roce 1947 (v tomto roce umřel poslední zdejší mlynář Bohumil Macek), vodní kolo na vrchní vodu se dochovalo do konce 60. let 20. století. Zajímavostí je, že od února 1945 do konce druhé světové války zde rodina mlynáře Macka ukrývala dva uprchlé ruské válečné zajatce. Po prohlídce mlýnice s výkladem jsme měli možnost pohovořit u kafíčka a domácí buchty i s pohostinými majiteli. Pro mlsné jazýčky bylo připraveno i něco ostřejšího a na zajezení chléb s domácím sádlem.

Ještě před polednem naše sekce navštívila Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě. Kromě zajímavé výstavy „Ve znamení osmiček”, která mapuje zásadní události Československé historie asi největší zájem vzbudila expozice auto a moto veteránů se skvostem zdejšího muzea Aero 50 Dynamik prvorepublikové karosářské dílny Sodomka.

Posledním objektem, který jsme navštívili byl Panský mlýn čp. 78, je to takříkajíc již moderní pětipodlažní umělecký mlýn z první poloviny 20. století. Postupně jsme prošli všechna podlaží a seznámili se s technologickým procesem mletí a jednotlivými zařízeními. V turbínovém domku nás pak čekala malá vodní elektrárna.

Večer u chleba a pomazánek jsme si vyslechli příspěvky na téma: Mlynářská technologie, referát pana Luďka Štěpána o obyčejném složení a nových objevech na Chrudimsku, Radima Urbánka o archaických uměleckých složeních, Honzy Doubka o jednotlivých druzích složení ve větrných mlýnech, ing. Martínka o soudobé technologii mletí a další příspěvky např. o krupníku, jahelce a stoupě.

Oucmanice
Oucmanice - Písečná
Přednáška Ing. Martínka Mlýn v Písečné


V neděli ráno přišli na řadu organizační záležitosti a hlavně zpráva o úspěšných projektech sekce a projednání programu pro další rok.Bonbónkem na konec setkání byla návštěva kulturní památky mlýna v Písečné čp. 35. Nevelký zděný přízemní mlýn s patrovou mlýnicí stojí západní části údolní lánové vsi Písečná. První písemná zmínka o mlýně na tomto místě se vztahuje k roku 1596.

Typický vývoj českých mlýnů na konci 19. a v 1. třetině 20. století lze na něm velmi dobře dokladovat. Původně zde pracovalo tzv. obyčejné české složení - na začátku 80. let 19. století je doloženo jedno mlýnské složení, špičák, krupník a také pila. Mlýnské složení pohánělo vodní kolo na vrchní vodu o průměru 7,15 m. Druhé vodní kolo na vrchní vodu o průměru 6,95 m zajišťovalo pohon pily.
Ve 20. až 40. letech minulého století prošel mlýn změnou z obyčejného složení s mlecími kameny, poháněnými vodním kolem, na složení umělecké s válcovými stolicemi, poháněnými turbínou zde Francisovou o výkonu 5 koňských sil. Ta zajistila nejen pohon strojního vybavení válcového mlýna, ale prostřednictvím velké transmise procházející až do stodoly poháněla také mlátičku, pilu „cirkulárku” a řezačku.
V roce 1926 provedla firma Jos. Prokop a synové - Pardubice osazení turbíny a strojního vybavení mlýna. S tím souvisela také úprava mlýnice, aby se dosáhlo včetně podkroví čtyř podlaží potřebných pro vál-cový mlýn. V nejvyšším podlaží nalezneme dřevěné zásobníky a také hlavy výtahů.
Nynější majitelé mlýnici pouze vyklidili a vyčistili, ale neprováděli žádné její úpravy - díky tomu se dochovala beze změn v podobě ze 2. čtvrtiny 20. století. V přízemí mlýnice a na válcové podlaze uvidí návštěvníci i předměty potřebné k provozu mlýna a v prostoru manipulační podlahy si mohou prohlédnout instalaci o bydlení ve vesnické domácnosti 20. století.

Kromě velmi dobře zachovalého strojního vybavení mlýna je v podkroví stodoly připravena expozice zemědělského nářadí a strojů. Mladší návštěvníci mohou hádat a starší si zavzpomínají, jak je jejich rodiče před lety používali.
Vedle obvyklých předmětů jakými jsou cepy, necky, síta či mlýnek na čištění obilí (známější jako tzv. fofr), můžeme uvést i mnohem méně známé - např. stroj na čištění lněného semene, který má dokonce zdobené palice. Z mladších předmětů jistě zaujme pračka na brambory nebo dvou řádkový secí strojek domácí výroby. Pozoruhodný je také kompletně vystrojený vůz žebřiňák. Ovšem největším předmětem jsou velké dvoudílné saně na dřevo, opatřené masivní kovanou brzdou.

Závěrem se ještě zmiňme o zajímavé skutečnosti. Veškeré zemědělské nářadí a stroje, ale i předměty z domácnosti (umístěné v mlýnici) pocházejí výhradně z Písečné, a přesto je jejich skladba velmi pestrá. Za pěkné přivítání a prohlídku děkujeme manželům Maarovým.

Organizaci nabitého víkendového programu zvládl Radim Urbánek perfektně a věřím, že každý si tu svou trošku nových vědomostí o technologii, která nás provázela celý rok, do svého mlýna přinesl.

Stránky Kruhu přátel Technického muzea v Brně (TMB) sekce větrné mlýny
Vytvořeno pomocí phpRS - redakčního systému.