※ větrné mlýny v českých zemích ※
▫▫▫ webík pro potěchu oka i ducha ▫▫▫

Motto: Větrné mlýny bývaly v naší minulosti symbolem pokroku,
             možná by jimi mohly být i dnes.                                autor

<x12>Z tisku</x12>

Větrné mlýnky s turbínou - Současnost a budoucnost

Vydáno dne 21. 02. 2014 (970 přečtení)
Urývky z publikace „Větrné mlýnky s turbínou - Současnost a budoucnost” autorů Jana Doubka, Radima Urbánka a Karla Mlýnka.
Vydalo technické muzeum v Brně 2011

Info o objednávkách na konci článku!

1. Předmluva

Při pohybu v terénu po celé republice se můžeme setkat s různými druhy vesnických (neindustriálních) výrobních zařízení. Mohou to být např. větrné a vodní mlýny, sušárny ovoce, kovárny, pily, aj.
Mezi těmito různými druhy technických staveb tvoří větrný mlýnek s turbínou specifický druh výrobního zařízení na zpracování obilného zrna vyskytující se v omezené oblasti naší republiky a to pouze na Ostravsku.
Tyto mlýnky jsou dokladem snahy drobných zemědělců zpracovat vypěstované obilí vlastními prostředky. Využívají k tomu místní znalostí práce se železem a práce na malých - rodinných - hospodářstvích. Potřeba vlastního mlecího zařízení vychází ze specifického charakteru osídlení ostravské oblasti spočívající v samostatně a ve velkých vzájemných rozestupech stojících rodinných usedlostí. Technické předpoklady pro budování těchto objektů umožnil rozvoj kovovýroby na Ostravsku.

Při našich terénních průzkumech se u majitelů mlýnků i u místní samosprávy setkáváme s tím, že není doceněna výjimečnost a cennost těchto objektů. Nejsou považovány za technické památky hodné ochrany či zvýšeného zájmu. Většina mlýnků není udržována, větrné turbíny rezaví a vnitřní prostor slouží nejčastěji jako skladiště nepotřebných věcí. Uvedené skutečnosti značně urychlují chátrání těchto mlýnků a jejich následný zánik. I v případě, že si majitelé uvědomí, že se jedná o zajímavé technické zařízení, které vybudovali jeho předkové, neví, jak s ním správně zacházet, jak tento objekt chránit ani kam se obrátit s žádostí o pomoc nebo o radu.

Jen velmi málo z dnešních majitelů pamatuje dobu, kdy byl jejich mlýnek v provozu, nebo na něm dokonce osobně šrotovali. Většinou se jedná o majitele, kteří převzali mlýnek od svých předků a v provozu ho nikdy neviděli, nebo o úplně nové majitele s historií mlýnku nespjaté. Všem bychom rádi v této drobné publikaci poskytli základní informace o historii, konstrukci i údržbě větrných mlýnků s turbínou.

Při průzkumných cestách po regionu zjišťujeme, že každý rok několik větrných mlýnků, které známe z minulých návštěv, už na svém místě není, dřevo je spáleno a technické zařízení často mizí ve šrotu. A to je obrovská škoda. Je škoda každého z těchto mlýnků. Pokud je nelze z jakéhokoliv důvodu zachovat a renovovat na původním místě (in situ) vždy se pro mlýnek dá najít nový majitel a náhradní místo, kde bude moci stát a i nadále zůstat ukázkou vývoje mlecího zařízení v regionu Ostravska.
Velký prostor zde vidíme i pro samosprávu, které by mohly pomoci tyto mlýnky vyhledat a ve spolupráci s majiteli, památkáři a místními nadšenci zachránit od zániku.

Aby záchraně pomohli, ujali se členové sekce Větrné mlýny při Technickém muzeu v Brně úkolu připravit tuto drobnou publikaci, která by všem majitelům, orgánům státní správy i odborné veřejnosti osvětlila historii i současnost větrných mlýnků s turbínou a ukázala na jejich jedinečnost mezi technickými památkami na severu Moravy. Zároveň chceme ukázat na poměrně snadnou možnost údržby takového objektu. Nejde o nic náročného, chce to hlavně mít chuť udělat něco pro jejich záchranu.

Na území mezi Ostravou, Karvinou a Frýdkem-Místkem lze dnes najít více jak 65 objektů mlýnků, avšak z původního počtu několika set až tisíce. Např. zásluhou Vladimíra Kuchaře je doloženo, že jen v obci Horní Datyně stávalo minimálně 17 větrných mlýnků s turbínou. Dnes již nestojí ani jeden. I tento případ ukazuje na nutnost větrných mlýnků s turbínou si náležitě vážit a nedopustit zničení ani jednoho z těch několika desítek, které se ještě dochovaly. Nejedná se o velké a složité objekty, takže i jejich opravy a rekonstrukce nejsou ani přehnaně finančně náročné.

Dobrou zprávou je, že se začínají objevovat jedinci i instituce, které mají zájem o záchranu těchto svědků šikovnosti našich předků. Budiž tedy našim společným cílem, aby již žádný z těchto svědků minulosti nezanikl, aby do šrotu nepřišla žádná větrná turbína a do základů novostaveb nebyl použit již ani jeden mlecí kámen. Přejme si, abychom při našich cestách po Ostravsku potkávali co nejvíce dochovaných větrných turbín na opravených stavbách větrných mlýnků. Vždyť k tomuto kraji tyto objekty jednoznačně patří.

Informace a objednávky: doubek.mlyny@vetrnemlyny.info nebo Technické muzeum v Brně, www.technicalmuseum.cz

Stránky Kruhu přátel Technického muzea v Brně (TMB) sekce větrné mlýny
Vytvořeno pomocí phpRS - redakčního systému.