※ větrné mlýny v českých zemích ※
▫▫▫ webík pro potěchu oka i ducha ▫▫▫

Motto: Větrné mlýny bývaly v naší minulosti symbolem pokroku,
             možná by jimi mohly být i dnes.                                autor

<x02>Konstrukce</x02>

Konstrukce větrného mlýna holandského typu

Vydáno dne 29. 12. 2005 (9254 přečtení)

Druhým typem větrných mlýnů, vyskytujících se na našem území vzácněji, je zděný větrný mlýn holandský.

Tyto větrné mlýny mají v Evropě, hlavně v Německu a Nizozemí, velmi mnoho časových i krajových variant, které pro naši oblast nemají žádný význam. Nejmohutněji působí známé holandské mlýny s galerií, ze které se tzv. šráky otáčí střecha mlýna.

Holandské větrné mlýny na Moravě a ve Slezsku mají zásadně kruhovitý půdorys a masívní věžovitá stavba bývá obvykle kónická. Dolní obvod mlýna přesahuje 20 metrů, horní obvod je někdy kratší o více než polovinu. Výška větrných mlýnů se pohybuje od 9 do 15 metrů. Holandské větrné mlýny se stavěly ponejvíce z kamene nebo z pálených cihel, velmi často se oba materiály kombinovaly tím způsobem, že cihlami se vyrovnávalo zdivo u oken, dveří ap. Mlýny bývají velmi často omítnuty a nabíleny, někde je člení vodorovné římsy. Dnes se také z bezpečnostních důvodů stahují obručemi. Ve Štípě je ve stěně ve výši prvního patra výklenek pro sošku Panny Marie Štípské, jinak bývají vesměs z vnější strany bez výzdoby nebo zvláštního členění.

Do mlýna se vstupuje v přízemí obdélným otvorem s dřevěnými dveřmi zavěšenými na „pantících” (ve větrném mlýně ve Štípě, z jehož popisu budeme dále při udávání konkrétních rozměrů vycházet, měří 80 x 180 cm), která bývají opatřena mřížemi, zasklívají se nebo také zabedňují. Ve Štípě je ta zvláštnost, že dveře v přízemí jsou dvoje naproti sobě. Je to z toho důvodu, aby se dalo vejít do mlýna když před prvními dveřmi se pohybují lopatky větrného kola. Přízemí mlýna bývá podsklepeno, vnitřní stěny jsou omítnuté a obílené, podlahy v přízemí dříve nebývaly, ale nahrazovala je upěchovaná hlína. Později se dělaly prkenné a nejnověji i betonové. Stropy jsou z prken a nesené stropními trámy. V přízemí často bydlíval mlynář s celou rodinou. Dnes tyto prostory většinou slouží jako skladiště a mlynář bydlí v domě nedaleko mlýna. K prvnímu patru, které osvětlují dvě až tři malá okna o rozměrech 50 x 80 cm, je přistavěn žebřík nebo dřevěné schodiště. V tomto patře je instalováno složení, které se v podstatě shoduje se složením větrných mlýnů sloupového typu. Žebřík, umístěný po pravé straně, vede do druhého patra, které je nahoře překlenuto kuželovitou nebo osmijehlancovou či podobnou střechou, nesenou krokvemi a trámovou konstrukcí (dvojitý čtyř, dvanáctiúhelník ap.), střecha stojí na kolečkách, která pojíždějí na železné kolejnici, vedené po pozednici mlýna. Krokve vzdálené od sebe asi 80 - 120 cm, se paprskovitě sbíhají do vrcholu střechy, který bývá ukončen otáčivou korouhvičkou s vročením (ve Štípě má tvar ryby). Střecha jejíž výška se zhruba pohybuje mezi 260 - 320 cm, mírně přesahuje obvod mlýna a bývá často kryta šindelem, jindy lepenkou. Poměrně lehce se otáčí zároveň hřídelí a lopatami rumpálovým nebo šnekovitým zařízením. V místě, kde ze střechy vystupuje hlava hřídele, bývá výstupek krytý sedlovou nebo pultovou stříškou. Někde je přistavěna k mlýnu ještě dřevěná kolna.

Zatímco dřevěné větrné mlýny mívají jen jedno složení, v holandských mlýnech se často instalovala dvě složení, jedno na mletí a druhé na šrotování. Palečné kolo s hřídelí, která se otáčí zároveň se střechou, je umístěno ve druhém patře. V Kuželově je toto kolo stejně jako hřídel z dubového dřeva a je osazeno 96 habrovími palci, v průměru má 3 metry, profil hřídele u hlavy je 50/50 cm, v jiných mlýnech je toto kolo z buku, palce bývají také z hlohu nebo dubu. Na dubové stolici jsou usazeny mlýnské kameny, které se kryjí lubem, nad nimi je násypný koš z jedlového dřeva. Horní „kameň” uvádí svrchu do pohybu „trýb”, mající přibližně 28 cévek. Trýb je napojen na palečné kolo. V Porubě i jinde byl ještě krupník a kašník.

Délka perutí u holandských větrných mlýnů se pohybuje mezi 7 - 9 metry. Výplně „branky”, tvoří jedlové nebo borové destičky. Křídla jsou poněkud vysunuta, aby se při otáčení nezachycovala o širší spodek mlýna.

Konstrukce zděného mlýna

Legenda k obrázku:
1. zakončení krku hřídele (hlava)
2. hlavní hřídel (val)
3. palečné kolo
4. převod mezi palečným kolem a svislou osou (trýb, céVl)
5. otočná jehlancová střecha
6. vrátek k otáčení střechy
7. násypný koš na obilí (násypka, koš)
8. pohyblivé dno násypky (korčák)
9. kryt mlýnských kamenů (lub)
10. horní mlýnský kámen (běhoun)
11. spodní mlýnský kámen (vytěrák, spodek)
12. svislý hnací hřídel
13. hnací soukolí
14. vačka pro pohon hasačertu (vaček)
15. schránka s moučnými síty (moučnice)
16. truhla na mouku (trukle)
17. moučný pytel otřásaný hasačertem
18. přechod meliva do moučnice
19. trámy perutí (pláte)
20. křídla větrného kola (perutě, lopaty)
21. výplně perutí (plachty, dračky)

Stránky Kruhu přátel Technického muzea v Brně (TMB) sekce větrné mlýny
Vytvořeno pomocí phpRS - redakčního systému.