※ větrné mlýny v českých zemích ※
▫▫▫ webík pro potěchu oka i ducha ▫▫▫

Motto: Větrné mlýny bývaly v naší minulosti symbolem pokroku,
             možná by jimi mohly být i dnes.                                autor

<x12>Z tisku</x12>

Stručná historie kamenolomu v Pergu

Vydáno dne 04. 04. 2008 (5366 přečtení)
Město Perg leží cca 70 km na východ od města Linz.
Hory v okolí Pergu obsahují jemnozrnnou modrou žulu a krystalický pískovec (tj. kalcitem stmelený mořský křemenný písek s vysokým obsahem živce ze staršího terciéru – stáří cca 30 mil. let).

Zvláštnost této horniny spočívá v tom, že vápenné pojivo je vytvořeno ve formě velkých krystalů kalcitu a je přítomno v neobvykle velkém množství – až 30%. Pro výrobu mlýnských kamenů je kombinace tvrdých křemenných zrn se sice pevným, avšak rozdílně měkčím kalciovým pojivem neobyčejně cenná, protože kamenům při jejich používání dodává nadevše důležitou vlastnost samoostření.

Perg


Nejstarší doložené využití zdejších kamenů před tisíci lety je doloženo nálezem ručního mlýnku. Nejstarší doklad týkající se Pergu pochází z 27.7.1269, kdy český král Otakar propůjčil místním občanům privilegia k vodě a půdě. V účetním deníku svobodného města byli v roce 1391 poprvé uvedeni „lamači kamene z Pergu”.

Dne 30.1.1582 obdrželi mistři lamači mlýnských kamenů z Pergu od císaře Rudolfa II cejchovní řád s privilegii lámat kámen v kraji nad řekou Enns. Toto privilegium bylo potvrzeno rakouskými císaři i v pozdějších dekretech z let 1629, 1638, 1679, 1706, 1713 a 1745.
Mistři kameníci vyrábějící mlýnské kameny se sjednotili v roce 1694 v cechu „Občanských průbojníků mlýnských kamenů“ a později v 18. století v „K.k. privilegované společenstvo lamačů mlýnských kamenů obchodujících s mlýnskými kameny“, které společně provádělo export kamenů. Čtyřicet lamačů dokázalo v té době vyrobit za rok až dva tisíce mlýnských kamenů.
Hlavní odchodní cesta s kameny vedla po Dunaji. Kameny byly nakládány v Au an der Donau na vory a dopravovány po Dunaji dolů do Bratislavy a po Dunaji nahoru do Passova. Po cestě bylo vybudováno 11 překladišť. V Bratislavě kameny přejímali komisaři a obchodovali s nimi zejména v Banátu, Bosně a Srbsku. Mimo Rakousko-Uhersko byly kameny používány zejména v Německu, Itálii a Rusku.

Na konci 19. století konkurence umělých a francouzských kamenů přiměla čtyři výrobce klasických kamenů v Pergu vytvořit roku 1872 společnou firmu. Společnost kromě klasických mlecích kamenů začala vyrábět kameny umělé, francouzské, kameny k broušení dřeva a k mnoha dalším průmyslovým účelům. Ve společnosti pracovalo asi 40 pracovníků. V této době roční výroba činila 960 kusů s výškou 14,400 palců o váze 16.000 centů, cena za kus byla mezi 5 a 200 fl. (florinů = zlatých).

V roce 1913 převzal vedení firmy ing. Rudolf Burgholzer, který ji vedl až do roku 1942. Firma se v 30-tých letech soustředila hlavně na výrobu kamenů pro broušení dřeva, které prodávala po celé Evropě (např. Finsko) a do Kanady. Dalším produktem byla šlechtěná omítka.
Firma existuje dodnes pod názvem Fries, Burgholzer a Comp. a zabývá se výrobou potřeb pro stavebnictví, brusných výrobků, omítek aj. Lit. Kleslinger. A. Univ. Prof. Dr.: Perg - nezveřejněný rukopis 125 Jahre Fries, Burgholzer, Am Anfang war der Mühlstein …, výroční firemní publikace

Zpracoval: Ing. Jan Doubek 8/06


[Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5

| Vložil: Petr Veselý | Počet komentářů: 4660 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

Stránky Kruhu přátel Technického muzea v Brně (TMB) sekce větrné mlýny
Vytvořeno pomocí phpRS - redakčního systému.